Sting, Bach a balet

Úterý v 20:06 | Ellanor |  Zaujalo mě
Tentokrát pro pohlazení duše jeden krásný taneček na pomezí klasického a moderního baletu. Vybrala jsem video, které je u mě opět prověřené mnoha lety a mé nadšení pro něj neklesá :)..

Je to malý projekt zpěváka a hudebníka Stinga a primabaleríny Alessandry Ferri. "Dance short" na Prelude od J. S. Bacha. Nenašla jsem žádné souvislosti, že by to bylo součást nějakého většího projektu. Chápu to tedy jako malou etudu, na které se vyřádili i filmaři. Samo industriální prostředí, mokrá podlaha, ve které se odráží světlo má jedinečnou snovou atmosféru... a i ten lodní šroub, na kterém sedí kytarista :)...

 


Vříšť a Litomyšl

Úterý v 1:05 | Ellanor |  Akce a výlety
Dnešní článek píšu opět trochu v afektu. Poslední víkend byl velice povedený, už dlouho jsem nebyla tak nadšená z toho, co jsem viděla. A to nemyslím jen na baráky :). (Pravda, naposledy víkend předtím na historickém vandru, ze kterého stále čekám na fotky :o)).. Chtěla bych to všecko ze sebe vypsat, ale nemám čas, takže jen velmi stručně.

. . .

VUT má blízko Žďáru nad Sázavou ve vesničce Vříšť opravenou rekreační chatu pro své zaměstance. Byla jsem tam po mnoha letech a byla jsem unesena tím, jak je ta roubenka krásně a pečlivě opravena. Ano, sice některé okna prý netěsnily, ale komforní ubytování a zárověň šetrná rekonstrukce, přírodní materiály, technické detaily... prostě radost pohledět :)..

Fotografie z víkendu vidíte všechny tu.


Po pátečním grilování přišla bouřka. Rozhodli jsme se tedy pro sobotní výlet do asi 30 km vzdálené Litomyšle. Tady jsem už nejmíň jednou byla, takže jsem platila trochu za průvodce. Viděli jsme samozřejmě zámek (památka UNESCO) a taky nějaké ty místní cukrárny a hospůdky. Protáhla jsem nás i klášterní zahradou, která je příklad ukázkové moderní zahradní architektury. Litomyšl samotná je v tomto směru dávána, myslím, zcela po právu za příklad ostatním městům ČR :). Pokud máte rádi sochy Olbrama Zoubka, hned tam jeďte, a zajděte si do parku i zámku. Pokud máte rádi dřevoryty Josefa Váchala, typické svými morbidními a temnými tématy, jeďte do Litomyšle taky hned a zavítejte například do uličky nesoucí jeho jméno :)..

. . .


Kostnice pod sv. Jakubem v Brně

3. května 2012 v 12:53 | Ellanor |  Akce a výlety
Dostalo se nám jediněčné příležitosti podívat se do kostnice pod kostelem sv. Jakuba ještě před jejím otevřením (a před kolaudací). Byla to jen rychlá prohlídka, ale kvůli fotkám bez lidí a přednášce z pohledu stavařiny velmi přínosná :).. Celý prostor je zpracován velmi elegantně podle návrhu ateliéru Tišnovka. Musím patriotisticky a nekriticky prohlásit, že srdce architekta zaplesá :o)..

Kosti jsou naskládany velmi "kultivovaně", nejsou z nich udělány lustry nebo zábradlí. Kosterní pozůstatky pochází zhruba ze 12. - 18. století. Dřív byl okolo kostela hřbitov, kde se hroby "recyklovaly", po 12ti letech bylo spočítáno, že zbude v hrobě jen kostra, tak ji dali do kostnice a hrob použili znova. Když byl zákonem vykázán hřbitov za město, náhrobky se rozebraly nebo zadláždily a postavily se nad nimi domy.

. .

O kostnici se dříve nevědělo, až když na ulici dělali nový kolektor, tak se do ní probourali. Dřív se lezlo po žebříku z kostela, občas (třeba na muzejní noc) se tam dostali i návštěvníci. Teď je nový vchod vyhlouben vedle vstupu do kostela. Základní věci lze zjistit na stránkách města. O kostnici a průběhu jejího zpřístupňování veřejnosti lze mnoho vyčíst také v článcích na brněnském IDnes.

Uvnitř lze vidět v zásadě tři druhy exponátů. Jednak kosti, pak ale také zrestaurované náhrobky, které byly nalezeny pod dlažbou okolo kostela a přepisy jejich textů. A moderní umělecká díla, které spojuje téma posmrtného života (plastika Chárón, Duše, Slzy a další). Více fotek zde.



Piknik v Ronchamp a slejvák v Modeně

25. dubna 2012 v 19:00 | Ellanor |  Akce a výlety
Letošní jaro jsem se dostala na dvě entomologické burzy na tradičních místech - v Lyonu a v Modeně v severní Itálii. Byly to obě jen víkendové akce, ale každá z nich přinesla, krom setkání se starými známými a cvičení reakcí v cizích jazycích, také architektonické bonbónky pro potěchu duše i oka :)...


Cestou do Lyonu jsme odbočili z dálnice a zastavili se v Ronchamp, u poutní kaple Notre Damme du Haut funkcionalistického architekta Le Corbusiera. Zastavovali jsme se tam už jednou, ale už tehdy jsem psala, že se tam chci vrátit a bez spěchu se pokochat. To se mi tentokrát podařilo. Za poslední čtyři roky na tomto kopečku došlo k výrazné změně. Byl postaven nový vstupní pavilon, krásně zakousnutý do terénu. Taky šlo vidět, že i kapli se intenzivně věnují, praskliny na jeho nejfotogeničtější špici už byly (minimálně) zamalované. Udělali jsme si piknik a zcela bez turistů jsme dumali nad funkcionalismem, železobetonem a rozlitým octanem etylnatým v kufru auta :))..


Asi před dvěma týdny byla burza v Modeně, rozhodla jsem se, že tam pojedu hlavně kvůli Kaplického muzeu, které je tam nově asi měsíc otevřené. Je to muzeum značky Masserati. Zde bych chtěla upozornit, že tomuto vůbec nerozumím, a dost nás to zmátlo už když jsme o tom hledali informace. Ulice je Via Paolo Ferrari, na rodném domě (tomu naproti muzeu) je napsáno Enzo Ferrari, tak čert aby se v tom vyznal. Ovšem díky archiwebu a s pomocí GPS jsme přesně věděli kam jet, abysme se to našli:)..

Bretaň v Brně!

19. dubna 2012 v 14:08 | Ellanor |  Akce a výlety
Včera byl úžasný večer. Jen těžko se vysvětluje, jaké to je, když se vám dostane Bretaň pod kůži a stoupá vám adrenalin z těch podivných tanců, které jsou tak vzdálené tomu, co se dnes běžně u nás tancuje. Samozřejmě pokud nemáte co do činění s historickými tanci, hlavně bránly, pak se v tom najdete celkem snadno :).. Člověku se zakousne pod kůži snadno také bretonský zpěv. Slyšet něco takového naživo, to si hned připadáte jak v námořnické hospůdce, za oknem prší a rozbouřené moře jde slyšet až sem :)).. Inu a tak se stalo, že jeden z nejlepších bretonských zpěváků Yann-Fañch Kemener zavítal do Brna, do Uměleckoprůmyslového muzea a my všichni jsme tam na mozaikové podlaze křepčili a plesali až dokud nás kvůli nočnímu klidu nevyhodili :o)..

Velké poděkování patří organizátorům, hlavně Mikulášovi Bryanovi, o.s. Rond z Prahy, kteří toto turné pořádají. Také doprovodné kapele M3, a muzeu, které nás vpustilo do prostor, které podle mě nejsou určené k tanci. Tančilo se tam ale skvěle, nejlepší byl ochoz nahoře, ze kterého se daly sledovat hadovité tance pěkně z nadhledu :)..

Malíčky jsme měli, myslím, všichni vytahané víc jak horolezci. Když měl někdo prstýnek, tak jeho soused to měl o to krušnější. Tento druh tanců opravdu není pro nikoho, kdo nemá rád kontakt s cizími lidmi. Asi se tak utužovala bretonská hrdost a pospolitost v tom drsném nehostiném kraji na konci světa. (Finistére - západní část Bretaně, čili "konec světa". Pen ar Bed, ten samý regionální název v bretonštině znamená "břicho světa".) :o))..

Další články


Kam dál