Únor 2007

Rozčarovaná středa

14. února 2007 v 23:26 | Ellanor |  Stáž ve Francii 2006/7
Dnešek byl plný dobrých a špatných zpráv...
Jak mě v pondělí Šárka nahlodala s tou stáží, tak jsem začla zběžně procházet brestské kanceláře na netu. K mé velké radosti mi hned v úterý ráno pan LeCouedic řekl, že už pro mě místo našel a zajdem tam spolu někdy příští týden se seznámit. Pracovala bych celý březen a pak by se vidělo, jestli tam zůstanu dál. Dnes jsem to celá radostná říkala Ivě a ona mi odpověděla, že je to místo, na které si myslela po skončení své současné stáže.. Byla to náhoda, šlo o to, kdo se zeptá dřív, ale stejně mě to trochu mrzí :(..
Včera jsme měli domlouvenou konzultaci memoiru. Myslela jsem, že budou chtít vidět, jak pokračujem, tak jsem navrhla tři druhy domečků. Sice to byly jen čmáranice, ale už to mělo první varianty fasád, spočítané schodiště... Ukázalo se, že ta schůzka byla kvůli tomu, že mí spolužáci si potřebují ujasnit, čeho vlastně v tomto projektu chtějí dosáhnout.. Že si vlastně nejsou vůbec jisti, jaký typ sociálního bydlení to má být, což je informace bez které já nemůžu začít nic navrhovat..

Já jak už víc rozumím té řečím a slyším, co se probírá v atelieru, tak jsem z toho dost rozladěná až znechucená. Dnes a včera se celé odpoledne řešil ateliér, protože zítra se jede na místo prezentovat pokrok tamnímu zastupitelstvu.. Snažila jsem se z Mathieuho dostat, co tam vlastně chystají (sama jsem účast na tomto projektu ve fázi analýz přestala předstírat a jen čekám, jestli někdo příjde, že už se začne dělat ten urbanismus, ke kterému by sakra finálně měli dojít..). Mathieu sám nevěděl a přišla mu to dost fraška.. asi je to divný projekt, nebo nějaké skrvny na slunci.. no doufám, že konečně všechny skupiny zanalyzují všechny socio-karto-ekonomicko-kdovíjaké aspekty a popíšou potřebné stránky papírů.. a pak snad bude vhodná doba na to kreslení :)..
Co jsem si ještě pozitivního slibovala od dnešního dne, byla výměna pokoje. Iva má dvakrát větší než já a sama v něm skoro nebydlí. Tak jsme se domluvily, že se odhlásí a já se tam napíšu jako na výměnu. Jenže se odhlásila a mě pak na dalším úřadě řekli, že je to pokoj pro učitele, stážisty a pod, a že já jako Erasmák na něj nemám nárok :(((.. Takže nejen, že budu v tomto malém kutlochu s nevětratelnýma záchodama a fašistickýma uklizečkama.. ale co je horší, už nevím, kde bych ubytovala případnou návštěvu :((..

Máma na koleji dvě nové Slovenky, přišel mi to říct Juraj, který jednu z nich potkal na večeři. Hned jsem se s nima musela jít seznámit, on mé nadšení nesdílel a řekl, že je mu to jedno.. což je typický Juraj a nedá se to nijak komentovat :).. Holky jsou tu na tři měsíce na ekonomickém oboru a Brest se jim vůbec nelíbí, francouzsky nemluví, studují anglicky... Tak uvidíme :)..
Tento víkend, počínaje už zítřkem brzo ráno, začíná adrenalinový výlet svou ambiciózností ještě převyšující říjnovou třífázovou Paříž :o)... Taťka přijede na víkend na burzu do Perpignan, což je u Středozemního moře u hranic se Španělskem. Jinak řečeno 1200 km z Brestu...
Měla přijet i ségra, ale je nemocná, což mě dost mrzí a splín dnešního dne to jen prohloubilo :(((.. ke konci dne jsem se konečně donutila k dohledání muzeí, čímž jsem si to nadšení zas trochu rozdmýchala :o)..

Carcassonne

Plán je takový, že zítra v šest jedu do Paříže, kde budu celý den, večer sednu do vlaku a v šest ráno vystoupím v Carcassonne. Večer počítám s přesunem do Perpiganan, v sobotu a neděli bude burza. V neděli večer dojedem do Lyonu, kde bychom teoreticky mohli přespat. V úvahu připadá navštěva Evy Stupkové v pondělí v Saint Etienne, což je slabá hodina cesty z Lyonu. Eva ale ještě neví kde v tu dobu bude, protože mají prazdniny a kam pojedou, budou plánovat až přes víkend. Zpátky pojedu určitě zas přes Paříž, kde zas bude celý přístí týden Půlka.. Takže když budu mít trochu štěstí, výletovat bych nemusela úplně sama :o).. Když holky nebudou mít čas, tak protě pojedu zpět do Brestu ….
...tak mě držte palce, ať to nějak dopadne :o)))...

30 ans de Geoarchi; Natáčení studentského filmečku

12. února 2007 v 13:17 | Ellanor |  Stáž ve Francii 2006/7
Oslavy 30-ti let Geoarchitektury
Měly několik fází, předchozí dva týdny proběhlo několik konferencí a přednášek současných urbanistů a dalších lidí z přidružených oborů. Mě osobně se nejvíc líbila ta úplně první, protože byla o tradiční japonské architektuře a jejích vlivech na modernu.

Oslavy vyvrcholily v sobotu 10. 2. kdy byl celodenní program. Ráno urbanistická procházka, společenské hry. Odpoledne přednáška současného předního francouzského urbanisty a coctail (= raut) ve škole. Večer pak velké soirée na výstavišti Penfeld, kterého se zúčastnilo odhadem 350 lidí, současných a bývalých studentů, učitelů, jejich známých a dalších přátel školy..
Co musím jednoznačně vyzdvihnout, byla skvělá organizace celých oslav i finálního večera. Studenti z Asso (Studentské asociace) to měli od začátku do konce organizačně velmi dobře zmáknuté.
Večeře byla vskutku luxusní, asi jako když to vidíte ve filmu :). Taky nebýt filmu Pretty Woman, tak bychom ani nevěděli, které příbory kdy použít :).. Mezi chody byl nenáročný program, focení po jednotlivých ročnících nebo dražba víc jak deset let staré karikatury LeCouedica ve prospěch Asso. Taky představování učitelů, kteří kdy na Geoarchi učili...

. . . . . .

Na té druhé fotce je třetí zleva monsieur LeCouedic, dalších pět našich učitelů si furt pletu, takže to popíšu, až si budu jistá, že správně přiřadím jména a obory :o).. snad to bude brzo :). Ta holčička v popředí je dceruška jednoho bývalého žáka, byla velmi aktivní celý večer, téměř k "neuondání" :o)...
Zábava byla podporována velmi slušným hudebním výběrem, nechyběly hity všech bývalých ročníků ani vzorek tradičních bretoňských tanců :).. Večer byl skvělý taky v tom, že bylo dost vína na to, aby se lidi uvolnili (hlavně já, co jsem furt zasukovaná), ale nikdo se nezřízeně neopil. Žádný skandál, jak mi dnes říkal pan LeCouedic :).

. . . . . .

Stihla jsem na sklonku večera povykládat zas po dlouhé době se Šárkou. A taky s bývalýma studentama Erasmu od nás z architektury, co přijeli na oslavu. Honza Viktorín mě kladl k srdci rady, jak se s lidma víc sžít a jak s nima mám chodit pařit :).. Jana Cigošová byla chudera nemocná, tak si večer moc neužila. I Iva mě opustila hned po večeři, měla migrénu :(. Já jsem s ostatníma vydržela až do konce :).. Tancovalo se do dvou, kdy to bylo celkem asi předčasně (jak se většina lidí shodla) utnuto a autobus nás zavezl zpět ke kolejím a do centra..

Zář filmového nebe :o))...
V neděli odpoledne sezvala Číňanka Yajie [Jácie], kterou jsem doteď neznala (a vděčím za to Jurajovi, který se s lidma na chodbě víc baví), dohromady asi patnáct lidí z kolejí. Měla scénář k zhruba pětiminutovému filmečku, pozvaného kameramana, představitele hlavního hrdiny a nás jako dav. Děj byl o malém klukovi, co se dívá do nebe.. Zaujme tím různé kolemjdoucí, co jsou zvědaví na co se tam dívá a postupně se přidávají a dívají se s ním. Až je jich pěkný dav. Nakonec klouček zjistí, že už mu ta krev z nosu neteče, procpe se davem vzhlížejícich lidí ven a s kroucením hlavy odchází :)...
Z vděčnosti za to, že jsme tam ty dvě hodiny klepali kosu, nás večer pozvala Yajie na večeři. Bylo to zajímavé jídlo, čínské speciality jako prasečí ouška či nožičky na počest končícího Roku prasete mezi námi Evropany přímo nadšení nevyvolaly, ale statečně jsme to víceméně snědli :o).. Přikládám (s jejím laskavým svolením) její fotomontáž z našich fotek udělaných za večer. (Hlavně proto, že mě samotnou na jiné fotce neuvidíte :)..)

. . . .

Díky této akci jsme se seznámila s pár novými lidmi z kolejí. Hlavně Francouzi, Rumuni a pár dalších, což považuju za významnou změnu k lepšímu (a snad ještě není pozdě :).. a doufám, že podobné akce jako včerejší následující večírek a pokecání by se mohly ještě opakovat :o)..

Dodatek pro tento den:
Dneska byla hodina hydrogeologie, což není tak úplně nezajímavé, chytám se díky tomu, že už jsme něco takového brali. Je ale pravda, že se to dost vzdaluje architektuře.. ke kterém bych se ráda zas přiblížila :).. Po obědě mě Šárka nahlodala, když se mě ptala, jestli neuvažuju najít si práci na poloviční úvazek.
Dnes večer se u mě Yajie stavovala pro fotky a tak jsem ji ukazovala ty ze stáže. Moc se jí líbily, tak jsme se domluvily, že příště uděláme nějaký projekt spolu :o).. Ona mě natáčela, tak já ji budu fotit nebo něco podobného :)..

PhotoStage - Fotografická stáž

6. února 2007 v 22:04 | Ellanor |  Foto a grafika
26. 1. - 5. 2. 2007
Protože se nemůžu domluvit se svou novou Prakticou a ta stará stále není opravená, uspíšilo to před odjezdem nutnost koupě digitálního foťáku. Rozhodovala jsem se mezi různými kvalitami a značkami už skoro dva roky a vždycky mě různé rady nebo situace nakonec nahlodaly a výsledek se nedostavil.
Takže teď jsem se už nikoho neptala a vzala první EVF zrcadlovku, co měla širokoúhlý objektiv a navíc byla ve slevě. Padlo to na Fujifilm S6500. Přesto, že se stroj nepřizpůsoboval mě, ale já jemu, musím říct, že jsem spokojená. (Až na drobnost se vzpouzejícím se softwarem, kvůli kterému bude lepší pořídit čtečku karet. Ale ta se prý dá sehnat i za 9 € a je na všechny typy karet zaráz :).)
Fotografickou stáž (jinak bych to taky mohla nazvat workshop) vedl nezávislý fotograf Sébastien Durand, který sám absolvoval tuto univerzitu před deseti lety (nevím, který obor, asi nějaký technický, fotografie se na U.B.O. určitě neučí :). Což určitě podnítilo jeho úvodní vtípek, že před samotným focením budeme vypracovávat analýzy a metodologie, ble :o)... Jak se ukázalo, tak z nás pěti lidí, co jsme se přihlásili, jsme byli tři z mého ročníku na Geoarchitektuře.

. . . .

Hlavní okruh reportážní fotografie byl daný: Život na univerzitě. Každý si vybral vlastní "sujet" - téma, které nás zaujalo. Na rozhodování jsme měli celý víkend.
Kluk z biologie jménem Thibaud, který z nás měl nejlepší foťák Nikon D70s, se rozhodl pro téma sport. Adele z filozofické fakulty měla půjčený Nikon D50 a moc mu nerozumněla. Většinu fotek měla rozmazaných, či jinak techniky nedokonalých, ale přesto si myslím, že svůj nápad fotit tváře studentů a jejich emoce, zvládla dobře. Můj spolužák Jonathan měl taky digitální zrcadlovku, ale nějakou starší. Své téma, myslím, pojal z nás nejhlouběji, fotil "odpadky", ale ne jen fyzické, ale i v přeneseném významu. Stephanie, má spolužačka s trochu kontroverzními názory, měla z nás jediná obyčejný kompakt a téma ji musel vybrat Sébastien. Nakonec to byla "zeleň".

Já na tom dělám

4. února 2007 v 0:13 | Ellanor |  Stáž ve Francii 2006/7
"Už to mělo být, vono to není, no to je nadělení, no to je nadělení,
už jsem to měl mít, do bot mi teče, snad dneska večer, snad dneska...
Já na tom dělám, já na tom makám, ...už na tom sedím přes týden a vono ne a ne a ne."
(Bratři Ebenové - Já na tom dělám)
Poslední dva tři týdny, vlastně od příjezdu, jsem byla naprosto nepoužitelná. Zmítala jsem se mezi depresí ze zimy, která je tu jako proměnlivá podzimní plískanice, jen den je krátký jako v zimě. A odporem z francouzštiny, nechtěla jsem nikoho vidět, prostě jsem měla dojem, že tu nechci být. Hořely mi termíny těch pár věcí, co jsem chtěla odevzdat, a nakonec i prosvištěly kolem.. Teprve minulý týden jsem se zbrchala a udělala urbanistickou analýzu. Patnáctistránkový obsah knihy byl horší oříšek, ale ne proto, že by to bylo težké.. jen ten odpor.. Dokopala jsem se k jedenácti stránkám včetně obrázku...
Nakonec jsem udělala pár zásadních kroků zpět směrem k lidem. Jednak jsem si konečně koupila francouzské číslo i s druhým telefonem. Pak to, že jsem za nima zašla :o).. S monsieurem LeCouedicem jsem se domluvila, že se mi pokusí na jaro najít stáž na částečný úvazek u nějakého architekta. Se studentama, se kterýma jsem dělala memoire, na nové schůzce. A velké pozitivum byla tento týden probíhající fotografická stáž, o které se podrobněji rozepíšu po jejím finálním zhodnocení a ukončení...
Včera večer jsme měli schůzku kvůlu memoiru. Bylo mi vysvětleno, co se dělo za poslední měsíc. Věděla jsem, že to Ernest s Vincentem a Claire odevzdali s třítýdenním zpožděním, ale nevěděla jsem proč. Jen jsem doufala, že to nebylo kvůli té mé části zplácané taky na poslední chvíli. Dozvěděla jsem se, že (naštěstí) ne, ale taky že dostali nejhorší známku ze všech, protože (jsme) se špatně drželi tématu.
Jak začal druhý semestr, práce na memoiru pokračuje a oni (my) to touto druhou částí chcem napravit. Takže analýzy budou tentokrát ještě hlubší a širší.. a hlavně na správném místě :o).. Můj úkol naštěstí není v analýzách. (Při tomto slově se už začínám osypávat :).) Druhá část totiž obnáší zejména konkrétní architektonický návrh na dané místo a ten mám na starost já.
Takže uvidíme, ještě jsem to místo neviděla, zítra to jedem s Claire obhlídnout a nafotit :)..
Příští článek bude snad pozitivnější.. a děkuji, že to tu čtete :).. ...