Srpen 2008

Pálava, Mikulov, zavěrečné vystoupení na MLŠSH ve Valticích

27. srpna 2008 v 21:01 | Ellanor |  Akce a výlety

5. 7. 2008
Takový jednodenní výlet na místa, které jsme vloni na dovolené ve Valticích vynechali :).. a hlavně návštěva závěrečného vystoupení třídy historického tance na Mezinárodní letní škole staré hudby ve Valtické jízdárně :).. Povedly se nám nějaké fotky, což je hlavní důvod, proč píšu tento článek, jinak tento výlet byl sice velmi příjemný, ale moc se o něm napovídat nedá :o)..
Vylezla jsem konečně na Pálavu, kde nás ofukoval a strašil silný vítr, ale déšt nás naštěstí minul. Neměli jsem celý den, tak jsem bohužel nedošli ani do půlky hřebene. Zřícenina hradu Sirotčí hrádek na nás čeká někdy příště :o).. Návštěva Mikulova byla taky přínosná, protože jsem vloni - nechápu jakto - úplně minuli zámek se zámeckými zahradami :)..
Když jsme přijeli do Valtic, byly přípravy na vystoupení už v plném proudu :).. Takže jsem radši moc neotravovali a šli se občerstvit :).. Když bylo vše zašněrováno, načesáno a naaranžováno a my jsme seděli na strategických místech v sále paní doc. Kröshlová představila divákům letošní tance. Ty byly na pomezí středověku a renesance, čemuž odpovídaly i kostýmy (nad některými jsem se obzvlášť rozpývala :o))..
Jediný problém celého vystoupení byl prach, který rozvířený dlouhými vlečkami způsobil nemalé snížení viditelnosti a nejen jí :(..
Až na tuto maličkost jsme byli nadšení a zlášť když si to tanečníci pořádně užívali :).. protože historický tanec nemůže být bez výrazu a hlavně rychlejší tance dávají spoustu prostoru :)).. (samozřejmě za podmínky, když je dobře umíte ;))..
Večer bylo tancování pod vedením Gianmarca, aneb folklór z celé Evropy (nebo světa ?), rychlé, pomalé tance až do padnutí.. které v mém případě proběhlo asi ve dvě v noci :o).. Trošku jsem byla zklamaná, že jsem nestihli navštívit žádný sklípek, na to asi budem muset příští rok přijet dřív ;))..

Tepelná roztažnost v praxi :)

19. srpna 2008 v 9:42 | Ellanor |  Každodenní drobnosti
V neděli měla být na oběd dušená ryba. Když mamka chtěla přikrýt novou pánev starou poklicí, tak ta zapadla mezi kolmé stěny a - ouha - po chvíli nešla vyndat. Studená poklice se zahřála a roztáhla o ten kousíček, aby s tím nikdo nehnul.. ani rukou, ani nevypáčil vařečkou.. ani kleštěma.. ...

Teoreticky to chtělo opět zchladit poklici a ohřát spodek. Kovy se ale zahřály navzájem velice rychle, takže pokusy současného ohřívání na plameni a chlazení ledem nepřinesly žádný výsledek..
Pomalu nás přecházel smích a přepadaly myšlenky, jak aspoň zachránit pánev, která byla nová.. už jsme se loučili s poklicí, ale hlavně s obědem..

Nakonec jsem přistoupili na osvědčenou moudrost "když to nejde silou, vem si větší kladivo" :).. Na balkóně jsme (navzdory poškrábanému teflonu) zatloukli do mezery kladivem šroubovák a pokličku jsme vypáčili. Kdo by to byl řekl, co skrývá kuchyňské prostředí za adrenalin ;). Prokázalo to mimojiné i to, co jsem se učili na výšce o dilatačních spárách :)..

Nedělní oběd byl opravdu zasloužený a nezvykle chutný ;)).. (a pokroucenou poklici jsme vyhodili :)..)