Květen 2010

Krátký záznam prasečího víkendu

28. května 2010 v 7:19 | Ellanor |  Každodenní drobnosti
Já jsem prase, ty seš prase,
to nás k sobě pojí zase.

Tuto něžnou báseň jsem pro nás vymyslela po návratu z jedné akci v přírodě, ovšem tentokrát bude řeč o jiných prasátkách.

Minulý víkend jsme konečně měli trávit doma v Brně a zdálo se, že bude čas na nějaký radikálnější úklid a jiné resty. Nakonec se to ale vyvrbilo jinak a je to jen dobře :).. Během čtvrtka se nám program zaplnil tak nějak sám od sebe :).. Na pátek jsme byli pozváni na svícu a v sobotu jsem dělala zvukaře na jednom vystoupení Poustevníků. Společným znakem bylo právě to prasátko, které se peklo či vařilo na naši počest :o)..
Svíca byla akce spontánní se spoustou dobrého jídla a pití, snažili jsme se moc neopít, což se sice snoubencům zase tolik nezamlouvalo, ale bylo tam spousta jiných ochotníků :).. Zapíjeli jsme v podstatě několik nadcházejících svateb, rozhodně bych to ale nenazývala epidemií :).. Když se setmělo, tak jsme běhali po silnici a trumfovali se, komu nejvíc naměří radar. Po půlnoci jsme zalezli do stanu či do auta.. Ráno jsme se ještě docpali prasátkem a svatebními koláčky a už bylo potřeba vyrazit zpět do Brna, takže jsme s díky odmítli pozvání na oběd - prasečí hlavu s omáčkou :)..

Odpoledne nás čekal další úkol, hlavně mě. Dva dny předtím jsem se učila pouštět písníčky k novému představení Poustevníků "Pozor, vévoda kouše", tak jsem to nesměla na premiéru poplést. Naštěstí scénář jsem měla v ruce a vše bylo tak dobře připravené, že to pouštění nebyl vůbec problém. Jako odměnu jsme mohli sledovat celé odpoledne vystoupení dalších skupin, šerm, tanec, módní historickou přehlídku, kouzelníka, břišní tanečnice.. no bylo jich tam hodně, na to, že to byla akce spíše menší.
Řekla bych, že Poustevníci měli vystoupení nejlepší. Hlavně proto, že mají slušné divadelní zkušenosti.. A taky, že si nepouštěli hudbu jako podkres k mluvenému slovu, ale jen jako předěly mezi scénami. Těm ostatním fakt nebylo rozumnět každé druhé slovo. Když se Novica snažila se svým novým výpravným vystoupením, neměli jsme z toho zhola nic, seděli jsme totiž blíž repráku než k hercům (spíše "šermířům").. A tak nás ty bitky pomalu přestaly bavit, protože jsme nevěděli proč se bijou a to ani velmi slušné naturalistické kostýmy a náročné kulisy nezachránily. (Btw co se týče kostýmu, tak jediná žena, co tam byla, jim to zase kazila, škoda..)
Večer pak na všechny účinkující čekalo prasátko a další občerstvení v hospodě.

Plynule se dostáváme k neděli a přeskočíme od prasat ke kohoutům. Od chlastání a zábavy k architektuře a sportu :o).. V Kohoutovicích je otevřený nový bazén a žádný architekt, co kdy navrhoval aquapark, by si ho neměl nechat ujít :o))).. proto jsem se tam vypravila i já :)..
Na brněnské poměry je to velmi slušný bazén, je v něm 25 plavecký bazén, bazén s atrakcemi, proudem apod, vířivka a mírný tobogán. Nechce se mi tu psát přímo v bodech plusy a mínusy, protože to není tak jednoznačné.
Takže jen ve větách: První co vás potěší je fakt, že platíte za 60 minut čistého času v bazénu a navíc 30 minut v šatnách a sprchách. Ceny jsou velmi příznivé, levnější než za 60+10minut na Kraví hoře.
Složitost přístupu k tobogánu
grafický design fuj fuj, i stránky
křivý strop, problém pro plavce

Clanek doplnim o fotky a dokoncim text, az bude chvili vic casu :(..

Historický vandr

11. května 2010 v 15:15 | Ellanor |  Akce a výlety
Nápis tohoto článku jsem zobecnila, správně se to jmenovalo Lancknechtský vandr. Časově byl situovaný do roku 1525, kdy němečtí žoldáci - Lancknechti - křižovali Evropu a užívali si života, než byli naverbování do další bitvy. To bylo jejich povolání a smysl života.

Mám moc ráda vandry, ale velmi vzácně se na nějaký dostanu, vandr v kostýmech byl doslova splněný sen :).. Hlavní vtip byl v tom, že mělo být dobové všechno, tzn. žádný spacák ani krosna, žádný kartáček na zuby.. žádná baterka, pohorky nebo dokonce mobil.. I jídlo jen takové, které v té době bylo dostupné, místo igelitu voskované plátno, místo PET flašky kožená čutora..
Lancknechtský vandr
Můj kostým se k ostatním moc nehodil, rozhodla jsem se totiž na poslední chvíli. Neměla jsem žádné ozdobné prostřihy :), ale bylo mi to - jako nováčkovi - pro tentokrát odpuštěno. My dvě s Bárou jsme byly v gotickém (já navíc v lehce stylizovaném) kostýmu, údajně to bylo ale jen asi 20 let vedle. Barčin kostým na mě udělal velmi silný dojem. Ta si na něm opravdu dala záležet a vše má vyrobeno ručně. Včetně šatů a bot šitých v ruce, keramických čutor a rozkošné dřevěné krosničky..

Při vyprávění v hospodě jsem se dozvěděla o Lancknechtech a jejich době hodně, na příští rok své vybavení určitě správně přízpůsobím. Lancknechti měli výhradní právo nosit si jaké barvy chtěli a patřičně toho využívali. Protože nikdy nevěděli, kdy můžou padnout v bitvě, snažili se užít si co nejvíc a v tom se odrážel i jejich velmi výstřední styl oblečení. Nejde si představit Lancknechta bez šílených barev, asymetrie a množství prostřihů. Navíc pánský renesanční kostým si obecně nelze představit bez ozdobného krytí (dnes tzv. suspenzor :)). Prý se do něho schovávaly i cennosti nebo váček s penězi.

Naše plánovaná trasa byla ovlivněna nepříznivou předpovědí počasí. Předpověď vyšla, takže bylo dobře, že jsme měli jen kratší úseky. V pátek jsem ušli okolo 4 km z Blanska přes Hořice na tzv. Medník. Tam je uprostřed lesa ohniště a malý přístřešek, kde se natěsno vyspí asi šest lidí a nastojáka se tam nasnídá asi dvanáct :).. Večer u ohně se vyprávěly historky, kolovaly různé dobroty i lihoviny. Společně jsme se snažili naučit píseň o Lancknechtech, ale moc nám ten text do hlavy nelezl :(.. V noci nás probudil déšť...


Exkurze do Prefy Kuřim

9. května 2010 v 20:58 | Ellanor |  Akce a výlety
V rámci své práce ve škole jsem na středu 5. 5. domluvila pro studenty exkurzi do betonárky. Konkrétně do výrobny spirollů ve firmě PREFA v Kuřimi. Po ránu jsme se pěkně prošli, protože továrna je až v polích, což je od nádraží půl hodiny svižné chůze.

. .

Viděli jsme jak se vyrábí předepjaté stropní panely, sloupy, skruže i prefabrikované garáže, ale taky industriální atmosféru jako ze hry Machinarium. Člověka hned napadne, kde vzali inspiraci..