Leden 2012

Případ Jana Eyrová

29. ledna 2012 v 0:07 | Ellanor |  Kulturní všehochuť
Četli jste někdy holčičí romány? Jako třeba Metráčka nebo Lenku Lanczovou? Já jsem pár jejích knížek zhltala koncem základky a i na gymplu.. Je to ten typ knihy, jejichž děj si sice pamatujete, ale nemáte pocit, že by vás nějak obohatil. Bylo to asi jako když se člověk dívá na televizi - pouze to konzumuje, zabíjí tím čas...
Doporučili vám někdy vaši rodiče (nebo někdo jiný aspoň o generaci starší) nějakou knihu, po které byste opravdu navnaděni sáhli? Mě mamka doporučila toho Metráčka, což je naštěstí o úroveň výš než Lenka Lanczová :).. (Mimochodem i proto, že v tom filmu z roku 1971 si mamka se svými spolužačkami z Vizovic zahrála "křoví" :))...

Před pár lety jsem viděla film Pýcha a předsudek z roku 2005. Příběh podle Jane Austen o pěti sestrách hledajících své štěstí. Film plný nádherné anglické krajiny, perfektní kamery, silných "neprázdných" dialogů od postav pevných zásad, samozřejmě taky kostýmů, ale i poučení o této historické době - začátku 19. století. Tehdy jsem zalitovala, že jsem si v době své holčičí puberty nenašla kvalitnější knihy. Že mě nikdo nepošťouchnul, co mám číst..

Vloni na podzim jsem viděla film Jana Eyrová a měla jsem ten pocit zase a ještě silnější. U Pýchy a předsudku jsem se nakonec ke knize nedostala, ale Janu Eyrovou spisovatelky Charlotte Brontëové jsem zhltala za víkend a pak jsem to četla ještě jednou znova do ranních hodin a nejlepší kousky pořád dokola.. Možná že to taky znáte s touto nebo nějakou jinou knihou :o)..

Svatební cesta Skotskem - itinerář

22. ledna 2012 v 21:42 | Ellanor |  Cestování
Pamatujete si na to, jak vloni bouchla sopka a musela být kvůli tomu pozastavena letecká doprava nad horní polovinou Evropy? Lety byly omezeny zhruba čtyři dny, možná ani to ne. Lidi jako my sedají do letadla zhruba jednou za dva roky a co čert nechce - zrovna se ta sopka do toho trefí %-)).

Takhle začla naše svatební cesta... Vše zařízeno, vše objednáno a cestou do Prahy na letiště sms: Váš let do Newcastlu byl zrušen. Když se na to člověk podívá zpětně a pozitivně (což v ten den vůbec nešlo), můžeme být rádi, že jsme zůstali zaseknutí v Praze a ne v zahraničí, tady jsme měli aspoň zázemí a kde hlavu složit (díky Pájo).

Odletěli jsme z Prahy v pátek dopoledne místo ve středu večer. Itinerář, který přikládám ještě zohledňuje původně naplánovanou trasu. Museli jsme z ní vynechat přespání v Perthu a prohlídku Glen Coe, což je (údajně) nejkrásnější skotské údolí. Celý pátek jsme strávili v dopravních prostředcích, abychom dojeli do Fort William, kde jsme měli objednaný nocleh.

Celá tahle sranda, tzn rezervace a jízdenky, co nešly zrušit a nové jízdenky (na vlak), co jsme museli na poslední chvíli koupit, za ty vyletělo komínem navíc cca 150 £, aniž jsme ze Skotska něco viděli. Mimochodem, buďme rádi za naši českou Student Agency, kde jdou rušit jízdenky půl hodiny před odjezdem, v Anglii to bylo potřeba zrušit 24 hodinu dopředu, což jsme nestíhali.

Co je to Žít Brno

20. ledna 2012 v 18:06 | Ellanor |  Každodenní drobnosti
"A dále jsme chtěli granulovat fruktifikaci Citi identity..."

Na mého blogu jste již našli zmínky o serveru Žít Brno i o tom, co je to Pecha Kucha Night. Tentokrát sem dávám velmi krátký článek spojující oba tyto fenomény.

Ano, já jsem ten Brňan, který by po tom, co se na magistrátě (a jinde ve vedení města) děje, sám od sebe nepátral - takže přesně cílová skupina tohoto satiristického serveru. Upřímně řečeno, dřív jsem se nad články ze Žít Brno velice bavila, i když zároveň se mi chtělo brečet. Od té doby, co se mi udělalo upravdu zle nad článkem AUpark: nová bolest pro staré Krno, (což ale není chyba serveru, ale radnice a "investorů" tohoto projektu), musela jsem si dát přestávku a články jsem přestala číst. Je třeba ale znova sebrat sil a podívat se znova pravdě do očí..

Stručně řečeno, komu není jedno, co se děje v Brně, tak server Žít Brno sleduje. Kdo nejste Brňáci, nebo se nechcete prokousávat články, ale zajímá vás to, pusťte si toto sedmiminutové video. Na středeční Pecha Kucha Night v Praze představovali autoři svůj server. Měli přesně daný počet slidů a vteřiny, po které mohou obrázky komentovat (což je princip Pecha Kucha Night). Vzniklo z toho velmi svižné video, které prozradí mnohé z bohaté činnosti tohoto serveru a jeho iniciátorů.


Další zajímavé video, ve kterém představuje autor serveru svůj projekt je zde. Cituji: "Brněnská lokální politika není úplně voňavá". Takže nadechnout se, zadržet dech.. a ponořit se do toho!

PS: Ten vtip s kašpárkem jsem pochopila, až když jsem zjistila, že majitel domény zitbrno.cz má příjmení Kašpárek.

Capercaillie - nejposlouchanější hudba naší domácnosti

14. ledna 2012 v 13:55 | Ellanor |  Kulturní všehochuť
Na přehrávání hudby doma používáme iTunes a to má takovou chytrou funkci, že si pamatuje, kolikrát byla která písnička přehrána. Nepamatuje si to sice celou dobu naší společné domácnosti s Honzou, ale i tak z toho lze jasně vyčíst naší oblíbenost hudebního žánru "celtic". Když si poskládám top25, tak 16 z nich je celtic a z nich 8 skladeb je od Capercaillie. Tuto, v ČR prakticky neznámou skupinu, která hraje tradiční skotskou hudbu v moderních aranžmá a také se přelívá do žánru world music, jsem objevila naprostou náhodou. V Brestu mi jeden zapálený Bretonec půjčil dvd plné mp3 keltské hudby. Tam byly halabala různé skupiny, které skrze celou Evropu nebo i svět nějakým způsobem inklinují ke keltské hudbě. Jako první jsem tehdy zpracovávala šok z projektu O'stravaganza, kombinující hudbu Vivaldiho a tradiční irskou. Teď s odstupem pěti let jsem usoudila, že i Capercaille si zaslouží samostatný článek, protože se zakořenili nejpevněji v našem životě, přestože bychom to do nich zezačátku neřekli :)..

Jako první věcnou informaci sem uvedu to, co jsme zjistili až po delší době, jelikož nás nenapadlo po tom pátrat: capercaillie znamená v češtině "tetřev hlušec". Velmi jsem se nasmála když jsem viděla v televizi dokument o přírodě v angličtině s titulkama, kde běhali tetřevi sem a tam a vypravěč pořád opakoval "kejprkejlí, kejprkejlí". Tak jsme se dozvěděli konečně i výslovnost tohoto slova :o)... A taky člověka trkne, proč si tento název hudebníci zvolili: "ceilidh" - [kejlí] se říká tradiční skotské tancovačce.

Plstěné brože a dozvuky vánoc

9. ledna 2012 v 13:37 | Ellanor |  Nápady
V létě jsem pomáhala Barči vést týdenní tvořivý kurz pro holky ve věku asi 8 - 14 let. Jedním z úkolů, (krom batikování, suchého plstění a opalovaných květin), byly plstěné brože. Trvaly jsme na tom, že to mají být nějaké vtipné zvířata a holky se činily, jedna vymyslela želvu na kolečkách, druhá hada v klobouku, třetí prase se šálou.. (přidávám jedno ilustračné foto). Mě se tato technika taky zalíbila a přemýšlela jsem nad nějakým kouskem naivního umění.. až jsem vytvořila tuto Lochnesku z Priglu. Ze setrvačnosti jsem ještě ušila Mořskou pannu jako dárek pro sestru :)..

Plsť je specifický materiál, který se dnes dá sehnat v celé paletě barev ve výtvarných potřebách. Hlavní výhodou tohoto netkaného materiálu je netřepivost, ale zároveň hlavní nevýhodou je malá odolnost proti otěru. Budu tedy ještě dumat nad tím, jak tyto brože učinit odolnější. Asi zkusím bezbarvý lak na vlasy.. možná by pomohl i škrob (i když s tím se mi moc paplat nechce :o)).. Vycpávané jsou bavlněnou cupaninou (je vidět na oranžové fotce vpravo nahoře), dá se ale použít i nebarvené rouno nebo jiný jemný materiál na vycpávání. Takováto brož se hodí teď v zimě na kabát nebo na kabelku. V menším provedení by šla i třeba na čepici nebo na sako pro oživení kancelářské šedi ;))..

Velká kostýmní výzva

6. ledna 2012 v 16:34 | Ellanor |  Kostýmy
Kdybych stěhovala a přeorganizovávala blog, udělala bych několik rozšíření. Zatím se tak neděje, ale novou rubriku sem přidat mohu. Šití kostýmů u mě není nic nového. Každý můj kostým je ale běh na dlouho trať a v podstatě ho nelze nikdy považovat za hotový, což je asi ten důvod proč se tady na blogu doposud žádný neobjevil.

Ani dnes neuvidíte kostýmy, které jsem už ušila. Naopak, pokusím se tu popsat, co chystám. Na ušití těchto šatů sháním podklady a materiály už víc než rok. Asi sedm metrů sametu mi už zabírá šuplík, taky látka na podšívku a říční perly už se třesou až je konečně někam našiju :o).. Ještě dokoupit druhý samet a kousek brokátu (o dalším půlkilu perel se už nezmiňuji :). Za celou tu dobu jsem se snažila si ujasnit názor na postup šití. Konzultovala jsem to s několika kamarádkami (tímto děkuji Barči a Malině) a ještě to s nimi mnohokráte konzultovat budu:).. a prošmejdila jsem samozřejmě internet..

Protože zezačátku roku si lidé dávají různá předsevzetí, i já jsem se rozhodla, že s tím musím pohnout. Potřebuji si do sezóny ušít kostým vrcholné německé renesance, jinak nazývaný též "Cranachovský".

Svatební cesta Skotskem - úvod

3. ledna 2012 v 14:27 | Ellanor |  Cestování
Jak už nové záhlaví blogu napovídá, zažili jsme v poslední době několik nádherných výletů po Evropě :).. Jedním z nich je naše svatební cesta po Skotsku z loňského června, kterou jsme si naplánovali sami a užili si tam adrenalinu a hlavně krás této keltské země dosyta.

Protože jsme o této cestě velice podrobně online referovali přímo na našem svatebním blogu, dám sem jen takové shrnutí (které tam chybí) a pár cestovatelských poučení :).. Souhrn monotónních vesměs příliš zelených fotek lze vidět zde v mé galerii :).

Skotsko, stejně jako ostatní keltské země, nás lákají svými krásami už velmi dlouho (a vždy budou :)). Ovšem po shlédnutí filmu Vision of Scotland jsme se rozplývali nedočkavostí :).. Částečně tento film může za to, že jsme při rozhodování dali přednost Skotsku před Irskem. Druhým důvodem bylo vyprávění průvodce na zájezdu Keltská naleziště od Kudrny. Tento člověk byl tak úžasně zapálený, že jsme (nejen kvůli němu) absolvovali v posledních dvou letech všechny zájezdy, které Kudrna nabízí po keltských nalezištích Čech, Moravy a Německa. Ptali jsme se na rozdíly mezi Skotskem a Irskem a stručně řečeno, Skotsko ještě není tolik turisticky zprofanované a komerční, víc krás zůstává neoploceno :).. Pokochejte se tímto filmem, stejně jako my, a vychutnejte si tu angličtinu s perfektním skotským přízvukem (které se projevuje v prvé řadě výrazným "r" a "kratkym zobakem"). Na internetu lze dohledat všechny části tohoto filmu.
Náš itinerář cesty se rýsoval postupně, sbírali jsme rady od všech kdo ve Skotsku byli. Termín po poradě padl na přelom května a června, to byla nejmenší pravděpodobnost, že bude ve Skotsku škaredě (samozřejmě počasí nelze naplánovat). Ale rozhraní mezi jarem a létem je doba, kdy je třeba v Bretagni (taktéž omývané Golfským proudem) nejkrásněji a taky je ještě brzo na komáry a muchničky (což je trochu postrach Skotska a ještě se o nich budu zmiňovat). Vtipné bylo, že tamní nám pak řekli, že jsme měli přijet v dubnu, to čtyři týdny vůbec nepršelo :o)))...