Březen 2012

Křest ohněm

30. března 2012 v 10:53 | Ellanor |  Každodenní drobnosti
Včera jsem přijela z tréninku trochu opálená a se svítícíma očičkama. Točíme už víc jak půl roku a konečně jsme to zkusily s ohněm. Když jsme měli přednášku o bezpečnosti, byly jsme upozorněny na dvě největší úskalí. Oheň pálí a oheň způsobuje závislost. Po včerejšku je jasné, že ta druhá poučka je mnohem závažnější a nebezpečnější než ta první :))...

Krom toho, že jsme si zatočily konečně i s ohněm, tak nám Lae udělala přednášku o zacházení s lampovým olejem, zásadách zhasínání a hašení atd... Pak nám dala každé do ruky "svíčku" a zkoušely jsme si na oheň sáhnout. Krom vlastních hraček (poi a "vlajek"), nám půjčila i své ohnivé vějíře a další srandy. Zkušenosti a trénink se sock poi se tomuto nevyrovná, nedokázala jsem s poi na řetězu ani třetinu z toho, co zvládnu s "punčocháčema".

Byla včera pekelná zima, jaro zase zalezlo, ale hřál nás adrenalin, takže nám nakonec nevadilo, že tam pobíháme jen v tričkách :o)... Nejlepší je to, jak ty plameny kolem vás hučí, když jsou poiky čerstvé zapálené :o))).

Všechny fotografie lze vidět tu.

Mika - pop, který můžu

27. března 2012 v 11:30 | Ellanor |  Zaujalo mě
Jak název článku napovídá, pop obecně moc nemusím. Dobrovolně si pustím rádio leda tak v autě a to pořád přepínám stanice, protože mi vadí, co tam hrají. Když jsem před pár lety slyšela písničku z rádia Grace Kelly, aniž bych k tomu znala nějaké souvislosti, myslela jsem si zezačátku, že si konečně Queen našli náhradu za Freddieho :).. Po nějaké době jsem zjistila, že se zpěvák jmenuje Mika a jeho album Life in Cartoon Motion jsem si pouštěla pořád dokola. Asi dva roky zpátky jsem pátrala neúspěšně po nějakém novém albu. Pak jsem na něho zapomněla, a až teď mi ho jeden kamarád připomněl. K mému příjemnému překvapení jsem našla hned několik videoklipů z jeho nového alba.

Píseň Elle m'a dit je dokonce francouzsky a to je něco pro mě! Jako všechny videoklipy, obaly alb a celkově Mikův outfit, je to perfektně barevně řešené. I interiéroví designéři se tu vyřádili :).. Povšimněte si, že čím starší člen rodiny, tím líp trsá :o)..

Návštěva filmu Umělec v biografu Lucerna

26. března 2012 v 13:11 | Ellanor |  Kulturní všehochuť
Film The Artist (Umělec) získal letos mnoho Oskarů, včetně toho, za nejlepší film a za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. Teď už chápu proč, Jean Dujardin byl opravdu výborný. Ale trochu popořádku...

Poštěstilo se nám včera, díky Malině z Poustevníka, přidat se ke skupině staromilců, kteří se nazývají Kulturní a výletní spolek Slavie. Tito se vypravili na výše zmíněný film patřičně stylově odění. Šli jsme do posledního biografu v Brně - do Lucerny. (Přestože i tento kinosál prošel před rokem rekonstrukcí a je prý taky digitalizovaný, nenechali jsme si zkazit dojem :)). Hlavním organizátorem celé akce byl pan Oukropek, majitel půjčovny kostýmů Starý svět. Před biografem jsme se sešli v kavárně u dobré kávy a skleničky něčeho ostřejšího a večer jsme zakončili v námořnické hospůdce. Seznámili jsme se zajímavými lidmi, mimojiné s majitelem továrny na cimbály :o)...

Co se týče shánění oblečení a doplňků, byla to trochu bojovka a za většinu vděčím své kamarádce Zizi, které bych tímto chtěla poděkovat :).. Celkem jsem zvládla vyrobit pokládanou vlnu podle návodu, což jsem se trochu obávala a odnesla jsem si mnoho zkušeností v tomto i dalších směrech. Například že staré šperky zatrhávají všechno, hlavně punčochy. Karafiát do klopy nejde ohnout tak, aby nebyl vidět spodek květu. V tylových rukavicích všechno klouže v ruce - už chápu, proč některé plesové rukavice mají vnitřní stranu koženou. S kloboukem se do auta nevlezete (ne do toho našeho).. A nemám poprvé v životě červené nehty, ale tentokrát je to takový odstín, že se občas leknu, jestli mi neteče krev z prstu :).. A tak podobně :)..

ZAZ - svižné pouliční chansony

14. března 2012 v 18:43 | Ellanor |  Zaujalo mě
Dlouho na tomto blogu nebylo nic o Francii a francouzštině. Il faut ajoute quelque trucks! Zpěvačka, která si říká ZAZ, mi tak skvěle kápla do noty, že to sem prostě musím dát :).. Její hlas je tak chansoniérsky typický, chraptivý a silný, že se člověk neubrání přirovnání k Edith Piaf (i když má zásadu nepřirovnávat). Styl hudby, kterou ZAZ zpívá, nelze jasně definovat (takoví interperti jsou vždy nejlepší :)). Od chansonu k jazzu a swingu, přes španělské a cikánské rytmy, až po pop apod... Vybrala jsem od ní píseň Ni oui ni non (Ani ano ani ne) :)).


Více se o ní dočtete např. v článku na IDnes. Doprčic, teď na Colours of Ostrava asi budu muset jet, když tam bude ona :( :)). Za objev této zpěvačky bych chtěla poděkovat kolektivu z Mikroušů. A protože je to má milovaná francouzština, vrazím sem i svůj subjektivní překlad. Ten tedy nakonec nebyl tak jednoduchý, jak se mi zdálo na první pohled. Přeložila jsem text písně volněji. A doufám, že jsem tam úplně nezabila tu myšlenku :o)..

Dva plakáty v terénu

13. března 2012 v 11:17 | Ellanor |  Foto a grafika
Když půjdete po Zlíně, tak na veřejných plakátovacích plochách můžete narazit na dva mnou vytvořené plakáty. Našla jsem na zastávce Školní dokonce oba dva vedle sebe! Říkejte mi paní grafičko! :oD... Ne, dělám si srandu. Tyto plakáty po umělecké stránce nejsou žádná hitparáda. Ale potěšilo mě velice, když jsem je tam viděla, to ano :o)..

Jeden je na již zde zmiňovanou výstavu ZUŠ Zlín Jižní svahy - Pastva pro oči, kde mám vystavené své kostýmy (ty sem po skončení výstavy taky dám). Druhý plakát je na Jaro ve Hvozdné, což je květinová akce, která proběhne tento víkend v obci Hvozdná kousek od Zlína. Bohužel se jí nemůžeme zúčastnit, protože jedeme do Lyonu, ale držíme všem palce, ať to dobře dopadne :)).. Pokud chcete vidět oba plakáty zblízka, čtěte dál.

Zimní vlněné náušnice

11. března 2012 v 22:15 | Ellanor |  Nápady
Nevím jak jinde, ale u nás ve čtvrtek nasněžilo. Sice už se jaro hlásí a vylízají sněženky a jiní průzkumníci, ale čepice a šály ještě hned tak neodložíme. Občas člověku něco mezi čepicí a šálou čouhá. Někdy uši, někdy náušnice. A jaké by v tuto dobu byly lepší náušnice, než vlněné?! :o)..

Jinak řečeno, v létě plstěné náušnice nenosím, koušou mě totiž na krku :o)..

Suché plstění je tak krásně jednoduchá technika, že ji zvládne úplně každý :).. Minimalistické kuličky se dají jednoduše kombinovat s jinými materiály, napřírodno s dřevěnými korálky, nebo s kovovými komponenty a perličkami.. Kdo chce pokročit dál, může zkusit plstit jiný tvar než kuličku. Je to ovšem náročné na trpělivost. Nedá se to dělat třeba u televize - plstící jehla je velmi ostrá a má zpětné zoubky :o).. Uplstit kuličku ale není nic těžkého.

Her Morning Elegance - časosběrný videoklip

5. března 2012 v 17:55 | Ellanor |  Zaujalo mě
Už je to aspoň dva roky, co jsem objevila tento videoklip k písni Her Morning Elegance. Hraje tu (a režíruje to) i sám zpěvák Oren Lavie (pán v černém). Tehdy jsem z tohoto videa byla naprosto u vytržení a všem jsem ho musela ukázat. Ten pocit mám stále, proto ho dávám i sem :o).

Příběh, kdy se zastaví čas (zastaví se světlo přicházející oknem) a člověk vidí jakoby sen, který se zdá té slečně v bílém pyžamu :).

Nedávno jsem si na tento klip vzpomněla a když jsem se opět kochala, všimla jsem si čísla, které značí počet shlédnutí. To je podle mě rekord Youtube, takové neuvěřitelné číslo jsem u žádného jiného videa neviděla (kam se hrabe Susan Boyle). Jednoznačně si to vysvětluju tím, že na tento úžasný klip se dá dívat pořád a pořád dokola.. Stále se usmíváte a kocháte tričkem, které má být letící pták a ponožkami, které jsou jako rybičky v hlubinách moře... Nebo tím, jak dva lidé vleže tančí, jedou na kole i lítají mezi mraky...

Rok a půl od svatby

4. března 2012 v 13:03 | Ellanor |  O mně a o stránkách
Dneska je přesně rok a půl, co jsme se s Honzou brali - 4. 9. 2010. Protože tady na mém blogu jsem se o tom vůbec nezmínila, dám sem aspoň zpětně pár slov. A také odkaz na fotky a naše oznámení.


S odstupem času hodnotíme, pár věcí bychom udělali jinak (samozřejmě mluvím o organizační stránce, ne o samotné svatbě), ale jinak na tento víkend vzpomínáme moc rádi. Stejně jako všíchni naši hosté, což byl náš cíl :o)... Dokonce se nám po víc jak roce podařilo vytvořit fotoknihu, takže máme fotky i na papíře :).. jestli někdo (já) zpracuje i videa, je stále otázka..

Ještě se zmíním o tom, co bychom změnili, kdybychom organizovali svatbu znova. Mě totiž velmi trápilo to, že když nemůžu pozvat všechny na slavnostní oběd, tak kamarádi se do večera musí nějak zabavit sami. (Což bývá problém, když jsou ty místa daleko od sebe, oni nejsou mobilní atd..) Na svatbě jsme se jim snažili zábavu a dopravu zajistit a přestože to bylo komplikované, plán vesměs vyšel a například můj švagr si pochvaloval, jak se za celý den nestihl nudit :o).. Kdybychom dělali svatbu znova, přehodili bychom prostě pořadí: 1. rodinný oběd, 2. obřad, 3. večírek pro všechny. Je to neobvyklý postup, ale myslím, že velmi praktický :)...