Květen 2015

Dětský historický kostým

31. května 2015 v 23:59 | Ellanor |  Kostýmy
Když vyrazíte s dítětem na historické táboření, v našem případě do roku 1525, musí mít samozřejmě také vhodný oděv. No jo, jenže to není tak jednoduché. Tedy to šití jednoduché je. Člověk pracuje se čtverci, obdélníky a trojúhelníky, sem tam obšije dírku, zapraví okraj nebo ani to ne. Jenže ono nestačí ušít košilku, horní tuniku, čepeček, sehnat nerušící boty a případně nějaké doplňky. Pokud byste jeli na jednodenní akci, tak to samozřejmě stačí. Na vícedenní akci ovšem potřebujete mít všechno dvakrát :)... Co když dítě zmokne? Nebo sebou pleskně do bláta či rybníku?!.. A tak jsem šila a šila.. a šila. Už jsem na dítě měla všechny vrstvy hotové, když jsem se nechala zkušenější kamarádkou zviklat a místo manželovy košile jsem nastřihla daší vlněnou tuniku. Tentokrát z tenčí vlny, aby se dalo vybrat podle počasí.

Dovolím si svou kamaráku citovat, co dělat v případě, že prší a je zima: "V první fázi dítě oblečeš, v druhé fázi převlečeš a ve třetí fázi jedeš domů."

Ale vezmu to tedy popořádku. Dobově věrné oblečení vyžaduje správné materiály i střihy. Použila jsem vlnu a len. Šila jsem lněnou nití, případně vyšívací bavlnkou. To je taková moje libůstka, nehraju si na LH a hrozně mě baví ručně šité švy v kontrastní nebo doplňující barvě :).. A taky ať to jde dobře vidět, když se s tím šiju v ruce. Plynule narážím na další mou úchylku, všecko viditelné v ruce a všecko obšité, nedodělané okraje mi vadí. Což mé kamarádky tolik nehrotí a říkají o mě, že jsem blázen :).. Zvlášť u děcka, které z toho brzo vyroste :o)..

V historii se na děti šilo oblečení vzhledově stejné jako na dospělé, jen menší. Platilo to ovšem jen od jistého věku a taky hlavně v bohatších vrstvách. Velice jsem se těšila, jak dceři (která má rok a čtvrt) ušiju zmenšeninu svých měšťanských šatů přestřižených v pase. Po konzulatci s odborníkem jsme se dozvěděla, že tak v těch třech, čtyřech letech jo, ale zatím stačí jednoduché tuniky. Nakonec jsme byla ráda. Oblečení se v tak malém věku ani nerozlišovalo podle pohlaví, ale to snad ani nemusím zmiňovat. Naše kabátky a košilky po nás nejspíš zdědí nějaký kluk :)..

Jak tedy vypadal výčet všech kostýmů, které jsem asi během dvou týdnů našila? Ze zimy jsem měla nachystanou vyšívanou zástěru a baret s prostřihy. Jednu košili od loňska jsem nadstavila, druhou ušila. Vlněnou tuniku tenší, druhou ze silnější vlny celou rozepínací. Zásadní byla kapucka na knoflíky - vlněná, podšitá bavlnou (to jsem sáhla po zbytcích, musím je likvidovat) a dva čepečky, jeden půjčený, druhý ušitý. Doplnila jsem to malou taštičkou přes rameno na hraní. Neutrální boty (ty hnědé, ne ty červené) a punčocháče z vlastích zásob, v případě velké zimy ještě i dvoje tepláčky z neutrální šedé látky jsem měla půjčené :)..

Své výtvory podrobně nafotím do dalšího článku :)..