Říjen 2016

Mrkvovo-mandlový dort

31. října 2016 v 22:14 | Ellanor |  Vaření s rozběhem
Před dvěma týdny se vdávala má kamarádka a já jsem pekla svůj první oficiální svatební dort. Naštěstí to byla svatba malá, nenáročná až punková, takže bylo vlastně jedno, co dovezu. A to co se týče velikosti, vzhledu i chutě :).. Pocit zodpovědnosti a stres tedy nebyl moc velký. Přesto/právě proto jsem ráda, že všem chutnal a hodně lidí se ptalo na recept :)..

Takže dnes se s Vámi podělím o tento dort, se kterým sklízím úspěchy, jako bych byla profesionální cukrářka ;o). Lidi nejvíc chválí, že je oproti běžným dortům neobvyklý, nepřeslazený a všichni se olizují až za ušima. Sama jsem ten recept dostala od kamarádů, na jejichž svatbě jsem ho ochutnala, takže to není žádné mé tajemství :).. Upravila jsem si ho podle sebe, hlavně tedy krém a potahuji ho marcipánem. Původní podoba dortu je takový nízký koláč s citronovou glazurou na povrchu (V řádku fotek je na první fotce nejblíž k objektivu).

Až se začtete do receptu, možná vám příjdou některé ingredience zvláštní. Tento dort neobsahuje žádnou mouku, tuk ani mléčné výrobky (kromě krému, který jsem si změnila). Zato je v něm slivovice :).. Není to žádný bio-eko recept, prostě jen zajímavá kombinace a možná to je to kouzlo :).. (Pozn: Potahované dorty na fotkách jsou dvojnásobná dávka, původní velikost je vidět třeba tady.)


Opice, sloni, opice, sloni

30. října 2016 v 19:56 | Ellanor |  Zaujalo mě
Dnes tu máme oblíbenou píseň Ještěrky. Kdo zná současný pop, už asi tuší podle názvu o čem je řeč, podle obrázku určitě :).. Když u nás nefrčí pohádky nebo se jí snažíme nabídnout něco, co by bavilo i nás, většinou se ptáme "pustíme slony?", "pustíme opice jak tancujou?"

A když písnička skončí, je jasné, co Ještěrka řekne. Když skončí opice, chce slony, když skončí sloni, chce opice :).. Tak u nás posloucháme Coldplay. Ještě, že je to tak dobrá hudba :)..

Pokračující práce na bytě

26. října 2016 v 1:15 | Ellanor |  Každodenní drobnosti
Koncem října to bude rok, co jsme se nastěhovali. Tehdy jsme spali s Ještěrkou na zemi v obyváku a fungoval, krom záchodu, jen jeden další pokoj. Za provozu jsme všecko dodělávali, třeba v kuchyni, a na jaře jsme pozvali první návštěvy. Během léta a podzimu jsme s tím zatočili víc a je to fakt radost, jak už je to skoro hotové :)..

Už máme i ložnici (do srpna to byl stále jen sklad stavebnin a věcí na odvoz), mám světlo v kuchyni pod linkou a vyklápěcí zásuvku nad sporákem, Ještěrka už má svoji postel (spí v ní spíš návštěvy, ale někdy i ona), připevněny jsou dvě velká zrcadla (jedno u vchodu s vlastním dotykovým osvětlením, další mě děsí v koupelně :)) a nejčerstvější novinkou jsou futra vchodových dveří (manžel sám se překonal, ale měl to tvrdý oříšek) a stěna v předsíni, na které už snad v pátek budou i háčky.

. . .


Písmenkové kousátka

3. října 2016 v 23:59 | Ellanor |  Nápady
Mám šicí záchvat. Protože sem ale nechci dávat rozdělané projekty (reálně hrozí, že hotové je tu pak nikdy neuvidíte), vytáhnu něco z archivu. Vloni na podzim jsem ušila kousátka pro Elenku, Elišku a Šarlotu.

Snažím se používat barevně i hmatově co nejkontrastnější látky. Mám už i koupenou černobílou, ale na těchto kousátkách se tehdy ještě neobjevila. Používám odstřižky a nejoblíbenější jsou různé mančestry, (netřepivé) satény, len, bavlna, samet a různé stužky a šňůrky. Vevnitř je to vyplněno polštářovou výplní a v každém je všitá rolnička v nepromokavém obalu, aby se kousátko dalo prát :).. Snažím se švy sešívat co nejpevněji, aby nedošlo k roztržení.

Jak vidíte, z těchto tří písmen se pro účely fotografování žádné rozumné slovo poskládat nedá :))).