Červen 2017

Brno, šiju

22. června 2017 v 23:47 | Ellanor |  Nápady
Příhlásila jsem se na kurz šití. Jsem z něho nadšená a aspoň stručně se tu s Vámi podělím o své dosavadní výtvory :). Šlo mi hlavně o to, naučit se šít pružnou látku, tedy úplet. Nelze říct, že bych se toho doposud bála, prostě mě to ani nenapadlo. Obyčejné tričko že si nemusím kupovat? No jistě, mnohem hezčí si ušiju doma :). A zdá se, že to jde i na mém obyčejném šicím stroji. V kurzu ovšem šiju na overlocku, což je hlavní kouzlo. Čáry-máry-fuk a super tričko je hotové... Tedy samozřejmě to jde takto rychle až při jisté dávce zkušeností, ale i tak už mám hmatatelné výsledky :)

Zatím mám jedno tričko na sebe, střih je podle jiného oblíbeného. Dále dětské tričko a kraťasy z jednoho dílu podle tohoto střihu. No a z nejnovější látky, luxusního bambusu, je nastříháno další slušňácké/kojící tričko a ze zbytku dětské letní tílko. Hodlám pokračovat sukničkami, šatičkami a možná i dalšími tričky na sebe. Uvidíme, jak se dostanu k overlocku. A nebo jak to pružné šití zprovozním na svém stroji :))...

Chodím do kurzu BRNO ŠIJE a myslím, že to není můj poslední kurz u nich :).. Jdou do hloubky a určitě bych se tam toho mohla hodně naučit. Ale tentokrát jde o to, být co nejefektivnější a nezabývat se vypracováváním krejčovských detailů. Kusy, kusy, metry, metry! :)) Nechodím tam totiž sama, vozím s sebou i malou pomocnici. Ta je většinu času hodná, ale občas taky ne. Chce se nosit, chce se dívat, chce šít taky :)...

Díra v plotě

16. června 2017 v 20:27 | Ellanor |  O Ještěrce
Každý den jsme trochu v obavách, co zas Ještěrka ve školce provede. Jsou to totiž takové vlny, kdy je hodnější a kdy zas všechny plácá (nebo přesněji bije :)). Že s přijetím dítěte do školky nepřichází úleva, ale starosti mi tvrdili i zkušenější rodiče. Druh stresu ovšem nechtěli blíže vysvětlit. Myslela jsem si, že jde hlavně o bacily, sprostá slova apod. Neštovice už tam chytla a před porodem jsme si je pořádně užili. Rozsah možných potíží ovšem může být, zdá se, mnohem pestřejší. MInulý týden Ještěrka málem způsobila paní učitelce infarkt když na zahradě podlezla plot a zdrhla. Máme štěstí, že paní učitelka je chápavá a nebyla na nás rodiče naštvaná. Zlobit se na Ještěrku ale taky nemělo význam, moc nechápala, co udělala špatně. Snažila jsem se tedy uvažovat jako ona:

A) pro ni není zahrada prostor kde může být, plotem oddělený od prostoru kam nesmí. Ona to bere jako dva prostory na hraní propojené dírou v plotě.
B) ten plot obklopuje zahradu její školky, ale taky vedlejší Linky (pobočka volnočasového centra Lužánky), kde je schválně díra v plotu, aby tam každý mohl projít a nemusel to obcházet.
C) paní učitelka ji straší škaredým chlapem, co si ji odnese v pytli. Doufá, že ji preventivně vystraší a ona nebude utíkat daleko. Jenže Ještěrka má ráda cizí lidi a všichni chlapi na ulici jsou pro ni strejdové. Todle jí zatím nedokážem vysvětlit... Takže doufám, že toho pána nepůjde hledat..

Za dva dny jsem se tam šla podívat, jak tu díru spravili. Tušila jsem, které místo myslí, protože před dvěma lety předělávali plot na úplně nový a kousek starého tam nechali. Jenže s vykácením dřevin se tam ve svahu objevilo místo, kterým bych podlezla i já, kdybych fakt musela. Teď už je tam natlučené prkno. Docela se divím, že to nějaké dítě nenapadlo dřív. Vyfotila jsem to z obou stran a nemůžu to říct nahlas, ale ta díra musela vypadat lákavě a dobrodružně :). Ještěrce nešlo o to utéct, postávala za plotem na vedlejším hřišti kam si chodíme hrát. Myslím, že šlo hlavně o to to zkusit :).