Akce a výlety

Pár dní na Pálavě

28. července 2016 v 10:17 | Ellanor
Udělali jsme si kratší rodinný výlet. Protože nemá moc cenu psát souvisle kde jsme byli a co jsme viděli, sepíšu jen plusy a mínusy, tedy dobré a špatné zkušenosti/zážitky, protože na ty byly ty tři dny celkem bohaté :)..

Pozitiva:

+ Bylinková zahrada ve Valticích. Zní to obyčejně, ale je to příjemný a uklidňující prostor, kde krom bylinek dělených podle použití, najdete malé nenápadné citáty zapíchnuté v záhonku, erární křesílka na relaxování i příjemnou venkovní výstavu ukazující proměny Lednicko Valtického areálu během roku. A taky obchůdek, kde jsem konečně sehnala majoránku (a asi jsem si ji po dvou týdnech na balkoně zahubila:((), koupili jsme Ještěrce slamák a málem jsem jí koupila i šitého usínacího skřítka, plněného bylinkami.. Ovládla jsem se, že tohle bych mohla ušít i sama.. tak snad někdy. Jen jeden trapas se mi na konci povedl, když jsem se plná dojmů ptala, jestli můžu přispět vstupným dobrovolným. Do zahrady se platí 40kč, což jsme si u vstupu vůbec nevšimli a nikomu to nevadilo :o)..

+ Café Lichtenstein v zámku ve Valticích, kam nás zahnal déšť. Hlavně mě potěšilo, že i když mají židle od slavného designéra Starcka, tak měli normální ceny kafe. (Hned jak jsem ty židle viděla, honem jsem se ptala, kolik to kafe stojí :)).. A musím říct, že celkově je ten prostor moc pěkně a moderně zařízen v historickém prostředí :).. Například z replik obrazů na zdech jsem byla nadšená, ale to je jen má malá úchylka :)..

+ Mikulov obecně, hlavne zámek a okolí, stoupat po zahradách a prohlídnout si nádvoří vytesané do skály. Škoda, že nemá nikdo pochopení pro mou touhu jít na prohlídku hradu, jakože i dovnitř. Nojono, je to drahé, dlouhé a někdo musí hlídat dítě.

Loňský renesanční piknik a letošní zabijačka

28. února 2015 v 22:07 | Ellanor
Vloni se nám piknik vydařil a i když to již není aktuální, vrátím se k němu na pár řádcích, protože za zmínku stojí. Začínám totiž organizovat ten letošní a už se na něho velice těším :).. Jsem navnaděna i proběhlou historickou zabijačkou, kde jsem opět viděla spoustu kamarádů a hodně nových lidí, nadšených do oživlé historie :).. A ta atmosféra, přátelé, to bych vám přála zažít - jak z pohádky.. nebo spíše - jak z té doby :)..

PIKNIK

Z pikniku se nám, zdá se, již stane tradice :).. Letos bude třetí ročník, počet účastníků roste, a hlavně pochvala, která se snáší na naše hlavy je velice příjemná a člověka popohání dál :)..

Byl horký červen, léto v plném proudu a tráva suchá jako troud. Jednu červnovou neděli začaly se sjíždět vozy z celé Moravy směrem Brno, aby unikly realitě. Byly to vozy se zvláštními posádkami: jedni vezli harfu, druhým se v historických botách špatně šlapalo na pedály, jiní přes pěří na baretech špatně viděli do zpětných zrcátek, další byli naloženi malinovými pomazánkami či hruškovými koláči. Ostatně mísy s jídlem, džbánky a pecny chleba jsme nesli skoro všichni :).. Šplhali jsme na kopec s hradem Špilberk celí natěšení, že jsme sotva popadali dech :)..

Prodloužené víkendy

24. května 2014 v 0:14 | Ellanor
Květnové prodloužené víkendy byly bohaté na malé, ale o to intenzivnější výlety :).. člověk, tedy matka pracující na mateřské, potřebuje trochu odreagovat svůj namáhaný vykojený mozek a povyrazit si aspoň na pár hodin, které mimčo dovolí :)..

Začalo to čarodějnicema, můj návrh na malý ohýnek se naštěstí uchytil a kamarádi uspořádali táborák pro rodiny s dětmi. Spálili jsme čarodějnici z lepenky, opekli pár buřtů a i na pár písniček u kytary nakonec došlo. Kluci (v Poustevníku se holčičky prakticky nevyskytují - Ještěrka je výjimka) běhali až do noci, houpali se na houpačce, hrabali na písku a šťouchali klacíkama do ohně dokud je starostliví rodiče nerozehnali do pelíšků. Já jsem zkoušela s Ještěrkou nový úvaz na šátku, takový ze kterého se dá koukat ven a kupodivu si nestěžovala. Oheň ji fascinoval, hleděla do něho dlouhou dobu, zatímco šílená matka zkoušela ještě šít na zítřejší vystoupení.

. .

Prvního května totiž bylo již tradiční vystoupení ve Vacenovicích, kde je něco jako dětský den se soutěžemi. Je to dobročinná akce, kde se nespěchá a spíš se tam jede na výlet. Největší lákadlo (aspoň pro některé) je výstavka a ochutnávka ze soutěže o nejlepší domácí okurky. Ta se letos rozrostla o různé jiné zavařeniny a musím říct, že to houbové lečo jednoznačně vedlo a doufám, že slíbený recept se k nám fakt dostane :).. Vystupující jsme byly letos čtyři holky, z toho tři matky s dětma a z nás tří jedna ještě se slušným bříškem. Přesto jsme tam tři tance vystřihli bez větších potíží a dokonce bouffony jsem uskákali aniž bychom se zadýchali. Tedy aspoň to tak vypadalo :o)))..

Shrnutí šermířské sezóny 2013

28. prosince 2013 v 0:42 | Ellanor
Protože jsem v letošní sezóně s mojí historickou skupinou Poustevník zažila mnoho příjemných akcí a nestihla jsem jednotlivé reportáže, udělám tu takové malé shrnutí. Krátce připomenu všechny výlety, bitvy a vystoupení, které jsem s nimi v tomto roce absolvovala.

Musím bohužel konstatovat, že letos celkově moc vystupování nebylo, byla to trochu chudší sezóna. Kupříkladu většina tradičních akcí v Rakousku nám odpadla, případně jsme je sami pro nemoc museli zrušit. Samozřejmě jako skupina jsme absolvovali více vystoupení, než je sepsáno dole, ale některé byly čistě šermířské nebo se sešla jiná sestava holek beze mě. A jako každý rok jsme se zúčastnili i bitev a jiných akcí neveřejných, přičemž některé z nich byly pro mě letos příliš daleko (třeba tradiční Dobývání Švihova u Plzně nebo secvičné lancknechtů s projektem 1525).

Mám tu pro vás článek plný fotek a stručných reportáží z roku 2013 a vezmu to chronologicky od těch nejčerstvějších :)..

Zavírání sezóny v Lužánkách (6.10.2013)

Naše letošní poslední vystoupení, kterým jsme uzavřeli sezónu, byla vlastní akce pro kamarády, veřejnost a kolemjdoucí v Lužáneckém parku v Brně. Jak už jsem se zmiňovala, nemám ve vystoupení zatím alternaci, takže jsem se rvala do šatů na přelomu šestého a sedmého měsíce těhotenství, ale naštěstí to nešlo vidět (bylo to zaměnitelné se špekem :o).. Fotku z profilu bohužel nemám :( :))..

. . .

Přípravy na takhle obsáhlé vystoupení (tzn čtvero scének a další doplňující program) nebyly úplně jednoduché, takže pro zjednodušení situace (a kvůli nemoci dětí) se program poskládal ze dvou nových vystoupení - Drzé služebné a Učňů a dvou starších: výborné lancknechtské scénky Pozor vévoda kouše a vesnické taneční pantomimy Svatba. V té jsem před dvěma lety tady v Lužánkách debutovala já jakožto v mém prvním poustevnickém vystoupení :).. Divácky atraktivní Bouffony, což je choreograficky i fyzicky náročný tanec s dřevěnými meči, jsme bohužel zrušili (což mě mrzelo kvůli Sangí, našemu nováčkovi, pro kterou jsme na to šily šaty). Celé odpolední představení se doplnilo učením tanců a ochutnávkou středověkých (renesančních) jídel.

Výstava (jedlých) betlémů

3. prosince 2013 v 22:17 | Ellanor
Tradiční Výstava betlémů ve Hvozdné měla teď o víkendu už desátý ročník. Já jsem tam dřív zkoušela své floristické pokusy a pomáhala s přípravami dekorací po nocích a víkendech. Poslední dva roky už jsme to moc nestíhala, tak jsme zkusila přispět jinak. Vloni jsem vyráběla betlém z klobásek a salámů (podle inspirace, co koluje na netu) a letos pro změnu sýrový. Bylo to myšleno jak pozvánka do bufetu, který je v divadle pod jevištěm. Betlém jsem vyrobila vždy těsně před zahájením výstavy a pak jim ho tam nechala na snězení :).. Prý to byl nejfotografovanější betlém výstavy :o)..

. .

Nakoupit suroviny a vyrobit beltém je otázka chvíle, letos se mi moc nechtělo, tak mi to zabralo přes tři hodiny. Těžko ale říct, čím oslním přístí rok, už letos měli někteří masožrouti výhrady. Pokud to udělám příští rok ze zeleniny, mohla bych riskovat propadák :o)..

Renesanční piknik

20. června 2013 v 10:31 | Ellanor
V současném vedru mě asi nenapadne žádný pseudobásnický obrat, tak vám tu poslední akci přiblížím jen zcela věcně a nudně popisně :)..

V neděli se nám velice vydařila historická sešlost. Víceméně jsem ji iniciovala já :).. Podle inspirace pražské skupiny Rond, jsme v Poustevníku zorganizovali Renesanční piknik. Záměrem byl odpočinek, jídlo a rekreační aktivity co nejvíce v duchu 16. století. Rozdělili jsme si recepty, někdo vařil přesně dobově, někdo to nehrotil a upekl normální buchty. Jeden kamarád zprovoznil hru s pálkou a míčkem, podobnou dnešnímu kriketu nebo baseballu. Improvizovaná kapela natrénovala hudbu k tancům a nazapomenutelným zážitkem také byla recitace básní.

Více fotek nejdete v mé galerii zde, a taky na naší stránce na FB.

Přípravám zkusíme dát příště více času, hlavně co se týče receptů a jejich ozkoušení. Nakonec jsem smažila bezinkové květy nasladko (podle tohoto receptu), pekla masový koláč, podle opravdu historického receptu (příště v něm ale udělám úpravy) a vyrobila česnekovo-bylinkovou pomazánku. Nejvtipnější byl recept na perníčky. Ty opravdu dobové jsou trošku náročnější na čas. Těsto se nechává uležet půl roku, po upečení se perník chutná až po třech dnech atd.. no, tak snad příště :o), tentokrát stačily dětem klasické perníčky bez zdobení, hodně přislazené medem a upečené napůl z žitné mouky. Společně s mladou mrkví to bylo jejich nejoblíbenější piknikové jídlo :)...

. . .

Bylo velice přijemné chodit celý den bosky po parku. Kdybych si u jednoho tance nepíchla do nohy rezavou sichrhajsku, byl by zážitek úplně dokonalý :).. Zvláště když všude kolem kvetly keře jasnímu :)..

Let balónem nad Brnem

25. října 2012 v 12:31 | Ellanor
(8. 10. 2012) Všechny fotky zde.
Mé letošní kulatiny byly tak kulaté, že se mě sestra ptala už půl roku dopředu, co bych chtěla za dárek. Pokaždé jsem jí odpověděla, že by se mi líbil tandemový seskok. Po čase si asi uvědomila, že si nedělám srandu. Něco takového ale nechtěla vzít v úvahu. Přehodnotila jsem tedy odvahu svou - jestli bych do toho šla - i své rodiny - jestli by mě tam pustili - a vyslovila jsem skromější přání: let balónem :)..


Pár dní po mých narozeninách skutečně přišla poštou dárková krabička s letenkou na balón :).. Chvíli jsem váhala, chvíli jsme nemohli dohodnout termín, jednou jsem to zrušila, že mi do toho něco vlezlo, ale nakonec začátkem října nastal ten den, kdy jsem měla letět :o).

Nafukování balónů na Kraví hoře byl zážitek. Letěli jsme skoro poslední, tak jsem se kochali zvedajícími se balóny ze země a odlétajícími posádkami. Pak jsem sami pomáhali při nafukování. Já jsem měla čestnou funkci vypnout větrák ve chvíli kdy se začne nahřívat vzduch v balónu hořákem :). Sice to pak někdo vypnul místo mě, ale aspoň že já jsem věděla, kde je ta páčka, abych mu ji mohla ukázat :o).. Honza teď všem ukazuje video, jak lezu do balónu před odletem, což není zrovna elegantní počin, protože jsem tam chtěla prvně vlézt v kabátě i s batohem na zádech :).

Vznesli jsme se, jen co od koše odskočili chlapi, co nás zatěžovali :).. Zamávala jsem Honzovi, že odlítám na zimu to teplých krajin a byli jsme fuč...

Landsknechtský vandr údolím Rokytné

29. května 2012 v 14:52 | Ellanor
"Vandr byl vandrfl." (4. - 6.5.2012)

Ztěžka se belhám k notebooku, opatrně usedám a dávám se do sepisování krátké reportáže z letošního historického vandru. Jako první je třeba napsat, že se sice belhám, ale ne moc a hlavně jsem spokojená jak to letos opět dobrodružně a příjemně dopadlo. Ač mě - jak se říká - bolí svaly, o kterých jsem doposud netušila a nemůžu přijít na to, jak si je protáhnout.

Začněme fakty, které pro jistotu zopakuji. Landsknechti jsou němečtí profesionální vojáci z první poloviny 16. století, konkrétně se pohybujeme (již několikátý rok) v roce 1525. Byli na svou dobu dobře placeni a měli mnohá privilegia. Měli dekretem povoleno, že si mohou oblékat co chtějí, čímž vzniklo jejich specifické pestré oblečení, plné renesanční extravagance. Společně s nimi pochodovaly i táborové ženy, často se psy a prý i dětmi. Děti jsme letos neměli, psa jen jednoho. Asi by měla mít podle rytin každá žena svého psa, do příště bych měla nějakého splašit :o)..

Samozřejmostí tohoto vandru bylo vše dobové, tzn jídlo, všechny vrstvy oblečení, batoh, věci na spaní i hygienické potřeby (jak došla slivovice, čistili jsme si zuby žvýkáním máty :o)).. Povoleny byly jen nezbytné léky a pomůcky (brýle, náplasti, prášky proti alergii), za vše ostaní byly trestné body. Letos jsem měla asi jen tři nebo čtyři, což je dost posun :o)..

Vyrazili jsme z Brna v pátek k večeru, kousek za Moravským Krumlovem jsme si vyhlídli rokli ze studánkou a mariánskou kapličkou, kde jsme se připravili ke spánku. Byl ten supersilný úplněk, takže vůbec nebylo potřeba zapalovat svíčky a bylo vidět dobře celou noc. Snažila jsem se letos (konečně, už je to můj třetí vandr) vyrobit oblečení tak, aby mi nebyla v noci zima. Opět se mi to úplně nepovedlo, ale příští rok už to bude určitě ideální a žádný mrazík ani rosa mě neohrozí :o)..

Naše sobotní trasa vedla směrem do Ivančic, což může být okolo 10 km krásným údolím řeky Rokytné. V krajině se střídají louky a lesy s chatařskými oblastmi, prostě ideální na kolo i vojenský pochod :).. Počasí bylo perfektní, přestože hlásili bouřky a kdovíco. Bubnovali jsme do pochodu a když nám došla zásoba historických písní, zpívali jsme jakékoliv vojenské a pak už jakékoliv, co se hodily do pochodu. I "Na kopečku v Africe stojí stará věznice..." :)))..

Vříšť a Litomyšl

15. května 2012 v 1:05 | Ellanor
Dnešní článek píšu opět trochu v afektu. Poslední víkend byl velice povedený, už dlouho jsem nebyla tak nadšená z toho, co jsem viděla. A to nemyslím jen na baráky :). (Pravda, naposledy víkend předtím na historickém vandru, ze kterého stále čekám na fotky :o)).. Chtěla bych to všecko ze sebe vypsat, ale nemám čas, takže jen velmi stručně.

. . .

VUT má blízko Žďáru nad Sázavou ve vesničce Vříšť opravenou rekreační chatu pro své zaměstance. Byla jsem tam po mnoha letech a byla jsem unesena tím, jak je ta roubenka krásně a pečlivě opravena. Ano, sice některé okna prý netěsnily, ale komforní ubytování a zárověň šetrná rekonstrukce, přírodní materiály, technické detaily... prostě radost pohledět :)..

Fotografie z víkendu vidíte všechny tu.


Po pátečním grilování přišla bouřka. Rozhodli jsme se tedy pro sobotní výlet do asi 30 km vzdálené Litomyšle. Tady jsem už nejmíň jednou byla, takže jsem platila trochu za průvodce. Viděli jsme samozřejmě zámek (památka UNESCO) a taky nějaké ty místní cukrárny a hospůdky. Protáhla jsem nás i klášterní zahradou, která je příklad ukázkové moderní zahradní architektury. Litomyšl samotná je v tomto směru dávána, myslím, zcela po právu za příklad ostatním městům ČR :). Pokud máte rádi sochy Olbrama Zoubka, hned tam jeďte, a zajděte si do parku i zámku. Pokud máte rádi dřevoryty Josefa Váchala, typické svými morbidními a temnými tématy, jeďte do Litomyšle taky hned a zavítejte například do uličky nesoucí jeho jméno :)..

. . .

Kostnice pod sv. Jakubem v Brně

3. května 2012 v 12:53 | Ellanor
Dostalo se nám jediněčné příležitosti podívat se do kostnice pod kostelem sv. Jakuba ještě před jejím otevřením (a před kolaudací). Byla to jen rychlá prohlídka, ale kvůli fotkám bez lidí a přednášce z pohledu stavařiny velmi přínosná :).. Celý prostor je zpracován velmi elegantně podle návrhu ateliéru Tišnovka. Musím patriotisticky a nekriticky prohlásit, že srdce architekta zaplesá :o)..

Kosti jsou naskládany velmi "kultivovaně", nejsou z nich udělány lustry nebo zábradlí. Kosterní pozůstatky pochází zhruba ze 12. - 18. století. Dřív byl okolo kostela hřbitov, kde se hroby "recyklovaly", po 12ti letech bylo spočítáno, že zbude v hrobě jen kostra, tak ji dali do kostnice a hrob použili znova. Když byl zákonem vykázán hřbitov za město, náhrobky se rozebraly nebo zadláždily a postavily se nad nimi domy.

. .

O kostnici se dříve nevědělo, až když na ulici dělali nový kolektor, tak se do ní probourali. Dřív se lezlo po žebříku z kostela, občas (třeba na muzejní noc) se tam dostali i návštěvníci. Teď je nový vchod vyhlouben vedle vstupu do kostela. Základní věci lze zjistit na stránkách města. O kostnici a průběhu jejího zpřístupňování veřejnosti lze mnoho vyčíst také v článcích na brněnském IDnes.

Uvnitř lze vidět v zásadě tři druhy exponátů. Jednak kosti, pak ale také zrestaurované náhrobky, které byly nalezeny pod dlažbou okolo kostela a přepisy jejich textů. A moderní umělecká díla, které spojuje téma posmrtného života (plastika Chárón, Duše, Slzy a další). Více fotek zde.


 
 

Reklama