Architektur(k)a

Hlínou k lepším zítřkům

31. srpna 2015 v 23:48 | Ellanor
Celý srpen je hrozně rozlítaný a zároveň nezajímavý. Honza rekonstruuje náš nový byt a já mu nemůžu pomoct, protože tu hodinu až dvě, co dítě spí tam sotva stihnu dojet. Dělám tedy servis, vařím a nějak trávíme dny doma a venku.

Teď už jde do tuhého, plán stěhování se opět posunul a ani tento třetí termín není (nejspíš) definitivní. Sehnala jsem tedy hlídání a vrhla se do práce taky. Asi neužitečnější jsem v činnosti, kterou jsme dělali o víkendu a dnes celý den - v nahazování hliněné omítky. Někomu si to může zdát zbytečné, vždyť je to tu pořád jak staveniště - na stropě není strop na zemi není podlaha, stěny škrábeme a omítáme velmi nesměle.. Kašlete tedy na omítku a rychle bydlete, chtělo by se říct. Jenže to nejde. Dát si nepálenou hlínu do paneláku je velice sofistikovaný plán a oba pevně věříme - a máme vědecky podloženo - že bude fungovat :)..

Bydlela jsem v paneláku od svých čtyř let, krom nějakých návštěv u babičky či dovolených, jsem nespala nikde jinde. Až když jsem se odstěhovala na koleje a později na různé podnájmy, ověřila jsem si na sobě ten rozdíl. V zimě je v paneláku tak suchý vzduch, že si musím nad ránem chodit rozprašovat vincentku do nosu. Vlastně se ani nedivím, že jsme jako děti měli pořád potíže s nosohltanem a vyhrožovali mi stříháním mandlí.

Tento problém by měla vyřešit nepálená hlína. Akumuluje v sobě vlhkost (ten přínos je asi největší) i teplotu a o dalších pozitivech by se taky dalo mluvit (ionty a spol). Proto jsme se s Honzou shodli, že by v každé místnosti, kde se bude spát, měla být jedna stěna hliněná. Nastudovali a konzultovali jsme postup prací s odborníky, také možné povrchové úpravy a nakonec sehnali i auto, které nám těch 700kg hlíny v pytlech přivezlo do Brna :)..

Včera a dneska byl asi nejpříjemnější a nejpovedenější den na stavbě. Aspoň tedy z pohledu keramika :).. Hnětli jsme hlínu v rukách, dusali ji na stěnu a uhlazovali. Zatím máme první vrstvu z hrubé hlíny a ta teď schne. Za týden snad dostatečně proschne a budeme pokračovat další vrstvou :).. Ještě se rozhoduju nad finální barvou, ale vzor už mám vymyšlený :)..

Odkazy:
Picas - výroba hliněných omítek
Katka Šmardová - naše odbornice na dekory v hliněných omítkách
Jim Denevan a jeho kresby na pláži, kterými se hodlám inspirovat ve finálním vzhledu našich stěn :)..

Rozdrobená vila

8. dubna 2014 v 23:53 | Ellanor
Nedávno jsem šla kolem tohoto pozemku u křížku na Mladcové u Zlína. Chodíme tudy pravidelně navštěvovat příbuzné, ze Zlínského sídliště je to příjemná procházka. Dřív tu bývala prvorepubliková vila (až teď jsem si dohledla, že od Gahury!). Za komunistů v ní byla školka. Po revoluci taky a nakonec ji dostali majitelé zpět a někomu prodali. Teď jsou tu tyhle dvě hromady a dům nikde.

.

Pak jsem se dozvěděla, že ty hromady jsou ta vila. Ani nevím, co k tomu dál napsat... Více třeba zde. Příště snad napíšu něco veselejšího.

Bouráme jádro

22. října 2013 v 13:04 | Ellanor
Nesnažíme se rozbít jádro atomu, to by bylo asi na dýl:). Po tomto víkendu lze ovšem říct, že rozbít panelákové umakartové jádro byla práce pro tři chlapy na jeden den :)...


Přináším z toho krátkou reportáž. I když jsem se prací přímo neúčastnila, snažila jsem se ji pořádně zdokumentovat. Už proto, že jsme vlastně likvidovali kuchyň, koupelnu, záchod a vše ostatní v bytě, kde jsem sama strávila přes dvacet let života.

. . .

Další fáze je výstavba nové koupelny a kuchyně, vybíráme vanu, obklady, kuchyňské skříňky... Naším cílem je mít to hotové do vánoc. Pak sem dám výsledek :o)..

Když okna pláčou

9. února 2012 v 12:34 | Ellanor
Většina lidí má ráno po probuzení nějakou rutinu - někdo si čistí zuby, někdo si zapálí. Já jsem se donedávna snažila ráno cvičit. Teď už to ale ustoupilo jiné, atraktivnější činnosti - každé ráno je potřeba utřít orosené okna a loužičky pod nimi. Teď když se zima konečně našla a mrzne až praští, tak se v našem novém bydlení vyklubalo pár technických problémů, které by málokdo čekal. A pleskání kapek do loužiček kupodivu člověka vzbudí lépe než budík :)..

Dům, ve kterém bydlíme, je starý šest let, neměly by tu být žádné stavební kixy. Okna mají U=1,1, což byl na tu dobu nadstandart, dům je zateplen cca 15 cm polystyrenu. Proto plesnivé kouty okolo oken člověka překvapí. Zvlášť když se o tom učil ve škole, jak se to má dělat, aby to fungovalo.. Jenže funguje to? V mínus pětadvaceti nejspíš - přes všechnu snahu - prostě ne..

Kvůli Honzově disertaci máme doma měřící přístroje, které snímají vnitřní prostředí - vlhkost, teplotu atd. Takto jsme zjistili, že vlhkost je na horní hranici normálu - 60% - asi proto, že tu bydlím já, moc se totiž odpařuju :).. Nebo protože víc vařím a suším prádlo? těžko říct...

Jaké je na to řešení? Víc topit - aby byl povrch oken teplejší než je rosný bod, nebo víc větrat - studený vzduch zvenku je suchý. Je to ale jen teoretická rada, i když víckrát denně prudce větrám, okna se rosí pořád. Holomrazy jsou na to nejhoší. Můžu být ale ráda, že nic horšího nám mrazy nezpůsobují. Okna s příchodem jara proschnou a plíseň je jen mírná, to se vydrhne :o)..
 
 

Reklama