Stáž ve Francii 2006/7

Cesta domů - aneb - Francií v papučích :)..

17. srpna 2007 v 2:00 | Ellanor
Jak jsem se stěhovala zpátky
Nikdy dřív by mě to nenapadlo, ale je to zajímavá myšlenka... Kolik si myslíte, že by vážil balík, do kterého byste potřebovali zabalit svůj život za období jednoho roku ?

Ten můj měl nakonec přes 65 kg, i když jsem vyhodila pár věcí, co jsem nepoužívala a snažila se toho co nejvíc rozdat. Stejně jsem se nevešla do limitu přepravní společnosti, její maximum bylo 50 kg. Po zmatených domluvách s taťkou, který přepravu zajišťoval jsem nakonec na třetí pokus udělala dva balíky a spotřebovala celkem tři kotouče pořádné izolepy..
Protože se to protáhlo, nakonec jsem odjížděla dřív, než byl odvežen balík. Takže jsem celou cestu trnula, jestli ho vůbec vezmou nebo někde na překladišti nezjistí, že je moc těžký a nenechají ho někde na půl cesty..
Nakonec přišel v daném limitu, i když trochu rozpadlý, ale jsem moc vděčná, že můj zmatený přístup zvládla tato firma s nadhledem, velkorysostí a profesionalitou :)..

. .

Můj strašák - byrokracie
... to slovo na "b" mě znervózňuje celý život :).. Snažila jsem se lestra ve škole vyřizovat zavčas, ale teprv pár dní před odjezdem jsme měli konečně obhajobu projektu. Navíc jsem se snažila sepsat něco jako záverečnou zprávu pro pana LeCouedica (dobrovolnosti se meze nekladou, to byl taky nápad %)).. no zkomplikovalo se to, tak mi stejně část papírů posílali dodatečně poštou..
Rušení účtu v bance jsem nechala na poslední chvíli, samozřejmě.. Za to musím taky vyzdvihnout francouzské bankovnictví, že se to dalo udělat hned, bez domluvené schůzky, jen napsat dopis, ..vlastně ho jen podepsat :).

Videa z Francie 2

21. června 2007 v 15:52 | Ellanor
Tak aby tu nebyla nuda, zatímco jsem zase někde v tahu, nadhazuju ještě jeden lehce stravitelný článeček, ktery se ohlíží od pár dní až do tří měsíců nazpět. Dle mého názoru měla posledně videa nadprůměrný ohlas ;).. takže na přání různých jednotlivců jsem dala na youtube.com dalších osm pohyblivých mluvících záznamů Bretaně.
Huelgoat 1 - atmosféra lesa s hudbou
24. 3. 2007 - Výlet organizovaný Corinne, která pozvala svoji kamarádku, aby nám procházení po lese zpříjemnila svou heligonkou. Toto video je jen krátký záběr pro pochopení atmosféry místa :)..
Huelgoat 2 - večerní bretonské zpěvy
Večerní posezení s panem vypravěčem pohádek a legend. Tady zrovna se snažíme opakovat refrén jedné z jeho písní. No je to v našem podání spíš takové broukání, než bretonština :o).. (video tocila Iva)
Carnac - tumulus St Michel s Honzou
12. 4. 2007 - Asi nejlepší video z našeho šíleného sprintu po Bretani. Nejlepší z toho důvodu, že tam tolik nefoukal vítr, který z těch dalších videí z ostrova Ouessant dělá neposlouchatelné škrčení :o).. Tento tumulus je hodně zmiňovaný ve všech knihách o megalitických památkách. Aniž jsme to tušili, vybrali jsem si z okolí Carnacu k výšlapu asi tu nejvýznamnější památku. Uvnitř "kopce" se skrývají chodbové hroby.
Fest Noz v la Carene 3
26. 5. 2007 - Pro velký ohlas přidávám další dvě taneční videa z té samé akce ;). Nejsou už tak povedené, zvlášť tanec je statičtější, kroky nejasnější, ale pořád je tam ta atmosféra, což je nejdůležitější :). V davu lze rozpoznat kluka v bílé košili s tanečnicí v modré sukni. To se tam jako romantický přízrak míhal spolužák Pierre, zrovna ten, co mě zásobil keltskou hudbou na dalších deset let dopředu :o)..
Fest Noz v la Carene 4
Viz o jedno výš :)...
Concarneau 1 - nejkrásnější zátoka
14. 6. 2007 - Videa z posledního rychlovýletu. Pán, kterého jsem stopla mě vzal k této zátoce, abych mu věřila, že je to tu mnohem krásnější než (jiným Francouzem) doporučovaná pláž Beg-Meil na protější straně zálivu :).. První video, které je opravdu ve francouštině ;)))...
Concarneau 2 - na hradbách La ville close
Protože v článku není z fotek moc toho historického Concarneau vidět, přidávám toto videíčko. Tak trochu se snažím do té minuty obsáhnout co největší část tohoto místa :o)..
Concarneau 3 - návrat z výletu, v Brestu na pláži
Nadšení z dobrého výletu a hlavně šťastného návratu do Brestu potřebovalo někde vykrystalizovat.. Výsledkem je tento monolog na pláži Moulin Blanche na kraji hnusně krásného Brestu :).

Výlet do Quimperu, Concarneau a Locronan; vojenská pevnost v Brestu

17. června 2007 v 23:00 | Ellanor
Tak už se mi to tu vážně naklání. Z Brestu budu odjíždět ve středu ráno a z Francie pak v pátek večer.. Měla bych balit, ale samozřejmě se mi nechce :).. Navíc pokud sem nenapíšu článek do svého odjezdu, další příležitost bude nejspíš až v půlce července. Přes léto budu nejspíš dopisovat články, co jsem tu zasklila, mohlo by jich být nejmíň sedm ještě, včetně fotek.. Otázka pak je, jestli psát blog dál.. ale asi ano, myslím, že bude o čem :)..

Tři historické města za 26 hodin :)..
Ze středy (13. 6. 2007) na čtvrtek jsem si vyhradila čas a vrhla se ještě do toho výletu na jih do okolí Quimperu. Jak to správně pojmenoval kluk z Office de turisme v Locronan, výlet byl velmi "efektivní" :).. Ve středu večer jsem jela autobusem do Quimperu a tak spala do rána v Auberge de jeunesse. Večer jsem měla o zábavu postaráno, protože jsem si v rychlosti sbalila zubní pastu bez vršku a v autobuse spala na batohu :o).. Ale přesto jsem stihla jít do centra udělat pár fotek, ale protože slunko furt nechtělo zalézt, nejsou ty fotky večerní, jak jsem chtěla.. Navíc jsem byla malinko zklamaná, že jsem ve městě už nenašla nic nového (za tu krátkou procházku), než co jsem viděla na podzimním výletě s Erasmem.

. . . .

Druhý den ráno jsem se šla podívat na autobusy, ale nejbližší do Concarneau jel až za dvě hodiny, to jsem si řekla, že už tam dávno budu. A opravdu, druhý pán, který mi zastavil aniž bych mávala, měl tolik času, že mě povozil i po okolí města, abych viděla ty nejkrásnější zátoky, na tomto výběžku Bretaně.

Výlety: Camaret, Porspoder a Roskoff – dvojitá dávka menhirů a navrch jedny artyčoky :)

9. června 2007 v 11:47 | Ellanor
Iva zatím nechodí do práce a pracuje u sebe, čímž pádem si občas vyhradí čas i ve všední den. Děláme teď jednodenní výlety dvakrát do týdne, abychom toho viděly ještě co nejvíc :o)..
- "Camaret.."
- "Camaret !"
- "Camaret !!"
- "It´s only a model."
- "Shht !"

Camaret sur Mer
úterý 29. 5. 2007
Minulé úterý jsme vyrazily do Camaretu, což je přístav na prostředním výběžku poloostrova Crozon a už jsem se o něm zmiňovala jednou. Tentokrát jsme si zjistily najisto autobus a ráno jely tam a odpoledne zpátky. Tímto způsobem se dá v Bretaní objet hodně zajímavých míst, i přes slabou síť a hlavně ne moc časté spojení. Sice už nám pomalu tyto cíle dochází, ale dokud nás zas nechytne dobrodružná slina, jako na podzim, nebo úplná lenora, tak cestujeme takto :o)..

. .

Camaret kandiduje do seznamu památek UNESCO, nemá sice žádnou obrovskou památku, jako třeba katedrálu.. Ale zato několik menších, které jsou při sečtení vyjímečný zážitek. Hned v přístavu je na poloostrůvku chránícím zátoku kaple Notre-Damme de Rocamadour zasvěcená prosbě o šťastný návrat námořníků a pevnost Vauban z konce 17. století. Kolem několik vraků starých lodí, odpočívajících u kaple, kroužilo množství fotografů jak vosy kolem bombónu. Já sama, jsem tedy udělala fotek jen pomálu, dost jsem litovala, že nemám svou milou Prakticu :(..

Videa z Francie

31. května 2007 v 17:48 | Ellanor
Pridavam jako tresnicku na dort nejake kratke videa, jen vzorek toho nejlepsiho co jsem tu nastradala za posledni ctyri mesice (taky vyber z tech nejkratsich, nemam cas to moc sestrihavat a podobne :). Za tu dobu, co tu mam tento fotak :o)..
(Videa jsou na serveru youtube.com. Google.video.com se mnou nejak nechtel spolupracovat, takze je to tam kde to je; videa se otviraji ve stejnem okne. Pri prilis pomalem pripojeni doporucuji dat napred pauzu a pockat az se to nahraje cele :))..
Carcassonne po ranu
Video vzniklo 16. 2. 2007, kdy jsem delala svou Petit tour de France do Perpignanu a zpet :)... Prijela jsem tehdy nejak po seste do mesta Carcassonne, fotila svitani nad hradem a kolem pul devate jsem natacela toto video.
Ty hory v dalce nejsou Alpy, ale Pyreneje. Ten prerek mel puvodne byt "teoretickych alkoholiku", fakt nevim, proc se mi toto slovni spojeni tak libi :o)..

Metro v Lyonu
Zacatek dubna a vylet do Lyonu na entomologickou burzu. Se setrou Pavlou a Lukasem jsme si krom prodavani taky udelali prochazku po meste. Tento kratky zaber je fascinace lyonskym metrem bez ridice :o).. Tesne predtim jsme se taky podivovali nad tim, ze toto metro ma napajeni mezi kolejema odkryte (stejne tak to bylo v Parizi), takze kdyby tam nekdo spadl, tak mu neni pomoci..

Fest Noz v la Carene 1
Na sobotni akci (tzn 26. 5. 2007) jsem nahrala asi sest ruznych druhu tancu, ze se z toho zkusim naucit ty kroky, u tohoto tance jsou zrovna jakesi slozitejsi.. ale jinak to jde pochytit napoprve bez problemu :o).. Davam na ukazku celkem dve videa. Tato hudba jsou primo tradicni bretonske zpevy :o)..


Fest Noz v la Carene 2
Pri tomto tanci, jak videt, se drzi za malicky a kroky jsou jen jednoduche preslapovani.. Je to pomalejsi pisnicka se skupinou, co to jinak poradne rockove osolila :o).. Ten zaber od podia pryc do tmy je na opodal stojici Kristynou, Jean-Marca a Sebastiena..



Pláž Pen Hat u Camaretu
Nejcerstvejsi video stare jen dva dny. V utery jsme byly s Ivou na jednodennim vylete do Camaretu, coz je pristavni mesto na prostredni spicce poloostrova Crozon. Okoli je skutecne nadherne a ma hned nekolik lakadel naraz... Krasne pobrezi, nekolik rad menhiru (takovy Carnac v kapesnim vydani, na tomto videu je to zrovna za tim kopcem s tou romantickou zriceninou, takze to neni videt;)), vojenskou pevnost, majaky, vyhledy.. ve meste pak na poloostruvku chranicim pristav kaple a pevnost.. Fotky uz jsou zpracovany a clanek bude na blogu co nevidet :o).

Konec školního roku, výlet do Lampaul - Plouarzel, Fest-noz v La Carene

27. května 2007 v 20:35 | Ellanor
Protože čas se krátí a utíká jak šílený a mě už zbývá jen asi měsíc v Bretagni, napíšu tento článek co nejstručněji to půjde a radši ho podpořím množstvím fotek, které si myslím, že jsou v poslední době nadprůměrně povedené :o)...
Začnu poněkud pesimisticky a to informací jak dopadla zatím škola. Protože má memoirová skupina jako jediná neodevzdala projekt před odjezdem do Berlína (já jsem jim svou část dodala už dávno předtím), nemohli se dostavit na první kolo obhajob. Tento týden v úterý a ve středu všichni mí spolužáci své projekty obhájily a mají prázdniny. Kromě nich (nás), kteří čekají na další kolo, které bude asi za měsíc. Je tedy otázka, co mám dělat já, protože tou dobou už tu asi nebudu.. Dostanu sice kredity za stáž, ale ta byla jen dva měsíce.. No paní profesorka Zemánková, která přijela na obhajoby, mi poradila, ať udělám něco navíc ze své iniciativy, třeba report z Berlína.. tak uvidím..

. . .

Ve středu večer jsem šla ze spolužákama do hospůdky na bretaňské dobroty a výborné víno. Ve čtvrtek jsme byli pozvaní já a Mathieu ke Kristýně a Jean-Marcovi na večeři. Kristýna ji hlavně kvůli mně seskládala ze samých mořských specialit - krevet, mušlí a upekla koláč, ten teda s hruškama :o).. vypili jsme tři láhve vína a srovnávali domací slivovici s hruškovicí z Kristýniných zásob. Mimojiné jsem se dozvěděla, co to je za animované skeče, co teď Francouzi milují, proč se zdraví "heeej mon ami !" a co to furt melou o bramborách (= [de patat]) :o).. No vykládali jsme příjemně o všem možném až do tří ráno a já jsem pak u nich spala, takže jsem druhý den dopoledne trochu poplenila Jean-Marcovi zásoby filmů a hudby :)..

. . .

Vzkaz z Berlina

10. května 2007 v 23:07 | Ellanor
Ahoj vseci, jsem uprostred skolniho vyletu a napisu neco strucne, nez rozesilat maily :o). Cesta byla sranda, teda aspon zacatek, vyjizdeli jsme vecer a byl to lehatkovy autobus :o) celkove tech 25 hodin cesty bylo ale moc. Dojeli jsme vecer a jeden spoluzak v pokoji tak chrapal, ze jsem cely dalsi den chodila jak chodici mrtvola a buh pomsty zaroven.. Tak jsem si poridila spunty a uz je to ok :)..
Prvni den - v utery - jsem byli na okruhu s LeCouedicem, ale protoze jsme spoustu uzasnych baraku jen trapne minuli, tak jsme se vcera s Kristynou trhly.. za jeho ticheho nesouhlasu. Nejeli jsme s ostatnima kamsi za mesto za mezivalecnyma urbanismama. Ale udelaly jsme si vlastni celodenni vylet po opravdovych architektonickych specich. Po vsech tech statnicich a letech zkousek z dejin architektury clovek nevi v takovemdle meste kam driv. Nakonec jsme vcerejsek seskladaly z Liebeskina, Gehryho, (nepostaveneho) Zumthora, Fostera a dalsich.. ...
Dneska jsme se ke skupine opet pridali, pac se jelo do Dasau. Umeleckoprumyslova skola Bauhas, vily pro ucitele a cely okruh (mj pamatka UNESCO) jako milniky mezivalecne architektury, jsou neco, co si kazdy architekt musi videt.. A jsou opravdu vyborne !.. ale to stado ovci, vylezt, najest se, zalezt do autobusu, to je des.. zitra to zas budem lehce sabotovat :o)).. jeste ze uz "leCoued" odjizdi a budem s mladsimi uciteli :))..
Prave jsme povecereli ve vyborne indicke restauraci a ja jdu spat. Vcera jsme byli na jamsession a jsem hrozne nevyspana. Kristyna sla na jazz i dneska, ona to zvlada cile, ale ja ne :o).. takze zitra pokracujem v krasojizde.. fotek mam plno, ze mi nestaci 2GB karta.. no doufam, ze nam za zbyvajicich par dni unikne co nejmin vytouzenych veci :o)))... ahoj vsem ! :o))

Šest a půl dne s Honzou - aneb - Bretaňský sprint (1. část)

6. května 2007 v 21:32 | Ellanor
9. - 15. 4. 2007

Když jsem se někdy v únoru dozvěděla, že budu mít první dva týdny v dubnu prázdniny, tak jsem obeslala všechny kamarády a příbuzné, jestli nechce někdo přijet. Jediný kdo si letenku opravdu koupil, byl Honza. Prázdniny jsem nakonec neměla, protože jsem začla pracovat, ale vzala jsem si dovolenou.. Domluvili jsme, že chcem v Bretani vidět ty nejslavnější megality a já jsem vymyslela itinerář, který zahrnoval úplně to nejlepší, co se dalo kolem jižního pobřeží a konce Bretaně narvat do jednoho týdne..

Nakonec se nejslabším bodem ukázaly právě ty přesuny z jednoho místa na druhé. Vzdálenosti jsem nevzala dostatečně vážně, holt až když to člověk okusí, zjistí, že je ta Bretaň FAKT velká.. To, že jsem to nedostatečně připravila se dá svést na to, kolik jsem měla práce, na spolužáky co dva dny před odjezdem přišli s tím, že je třeba dělat projekt, na špatné internetové připojení z kolejí nebo prostě na lidský činitel, tudíž mě :).. Chtěla jsem ušetřit tím, že bude jezdit stopem a spát každou druhou noc pod širákem. Honza souhlasil a oba jsme se na to dobře vybavili. Nakonec jsme ale na stopování byli na příliš vedlejších silnicích a Honza přijel nachlazený, takže jsme po první širáku šli na další noci radši do hotelu..


Když to ale shrnu, tak výlet byl sice hodně rychlý a únavný, ale viděli jsme všechno, co jsme chtěli a dokonce ještě hodně věcí navíc. Honza si vezl svůj milovaný Canon D350 a já jsem se svým foťákem taky nezůstávala pozadu, takže obrazového materiálu je požehnaně :o)..

Sraz v Rennes
Honza přiletěl letadlem v pondělí dopoledne na Orly a přes den trochu pobíhal po Paříži, večer už jsem ho čekala v Rennes. Ubytováni jsme byli v Auberge de Jeunesse, kde jsem spala už dvakrát při cestě do Brestu a z Brestu před vánocema. Po složení bagáže jsme vyrazili do centra na palačinky, aby to mělo stylový začátek :o) Našli jsme doporučenou stylovou uličku Rue St Georges, kde jsme se usadili v jedné creperii. Bohužel zdejší cidre z farmy nebyl úplně nejlepší, takže jsem se tímto mým oblíbeným pitím Honzovi moc nezavděčila :)..

Výlet "Natruc Crozon"

23. dubna 2007 v 0:49 | Ellanor
21. - 22. 4. 2007
Ve Francii, na špičce Bretaňského poloostrova jsou tři menší výběžky, takové poloostrůvky. Na tom horním bydlím já se svým Brestem. Ovšem když se zaměříte na ten prostřední nejmenší, co se jmenuje Crozon, zjistíte, že trochu připomína trojlístek a že z něho vybíhají vlastně takové malinké poloostrůvečky :).. Na tom jižním, který končí Cap de la Chévre (Kozím mysem) jsem byla včera na výletě.
Odevzdání projektu je už tento pátek a výsledky nebo náznak nějakého pokroku se stále nedostavují.. Spíš právě naopak. To, na čem jsem pracovala poslední týden a půl po večerech po práci, bylo po konzultaci s učitelem smeteno do koše.. Mé znechucení dosáhlo maxima a představa, že celý víkend opět strávím zavřená na pokoji a budu znova a stále, zcela dobrovolně, věnovat svůj čas těmto neschopným lidem, když je venku tak nezvykle krásně, způsobila tento rychlovýlet. Napsala jsem zprávy, ať po mě nikdo nic v sobotu nechce, že přijedu až v neděli.. a jejich odpovědi jsem ignorovala.


Co mě nejvíc mrzí a nevím, co s tím mám dělat, je, že nemám - poté co mi odjela Iva - s kým jezdit na výlety. Má touha vypadnout byla ale silnější, namazala jsem chleby, sbalila spacák a utíkala na autobus. Ten ale, jak se ukázalo, nejel. Jeden spoj ráno, jeden večer a v poledne nic, to je ve Francii, kde má každý auto, naprosto normální.. Naštěstí mi na výpadovce z Brestu zastavila jedna paní, ještě dřív než jsem přelezla svodidla. Ve Francii je při stopování asi největší překážka, když neumíte vyslovit to město, kam chcete jet :o).. ale jde to i bez toho :)..

Po měsíci v práci, kouzlo týmové práce

9. dubna 2007 v 4:11 | Ellanor
Minulý týden jsem se dostala na dvě stavby, které vzešly z návrhů pana Quérého. První je staveniště školy, ještě plné jeřábů a hrubého betonu. Bude to mateřská škola a první stupěň základní školy o celkově devítí třídách. Nemám zatím kvalitní vizualizaci k dispozici, takže tu dodám až časem :)..
Druhá stavba je hotová a zbývají poslední detaily do slavnostního otevření, které má být za měsíc. Je to volnočasové centrum pro celou čtvrť, zabírající spektrum úplně všech generací. Tato stavba je rekonstrukce a dostavba něčeho co tam bylo předtím, což celý projekt dost komplikovalo. Jednak prostorovou dispozici (obecně teď problém všech architektů, i u nás, že podle nových norem už se vozíčkář musí dostat všude, což nafukuju nejen záchody), pak taky nekvalitní stavbou, která tam původně stála a měla se jen přestavět, ne zbourat a postavit nová. Pan Quéré má, jak jsme samy mohly posoudit a jak nám potvrdila paní ředitelka, kterou jsme tam potkali, velmi dobrý cit a vkus pro barvy. Protože interiéům kromě převážné bílé a šedé dominovaly i pastelové odstíny...
Minulý týden byla v kanceláři i druhá "stážistka" (přesneji "stage d'observation"). Sarah, studentka gymnázia, která se rozhodovala, jestli chce být architektkou. Při focení mi dělala stafáž :o)..

. .

Týmová práce - příklad první - v architektonické kanceláři
Po měsíci a něco v práci musím konstatovat, že toto povolání není tak zlé, jak jsem se bála :o). Je pravda, že jako mladá architektka nejsem moc tvůrčí a když se mě zeptají na názor na novou variantu fasády, nevím co na tom mám říct. Furt to není ono, ale nevím, co vymyslet jiného. Je to ale tímto projektem. Složitá rekonstrukce díky novým normám a s velmi omezenými možnostmi pro kreativitu. Ale na to si bude třeba zvyknout. Teď mi zrovna vyhovuje ta nenáviděná "práce kresliče", který maximálně navrhne dát uklidovou komoru do prostoru pod schodištěm :)..
 
 

Reklama